A zrovna Zelení narazili s metrem do zdi Jízda metrem se v Berlíně stala hazardem: přijede to nebo ne? Zpoždění a výpadky vlaků se stávají pravidlem a stejně tak dlouhé pauzy. Například ráno jede U-6 v intervalu 20 minut, U-7 skoro 30 minut, což je úroveň příměstské železnice. Je to dlouhá historie, proč se této "stability v systému" již nedosáhne. Příběh začíná v prosinci 2016, kdy bylo definitivně jasné, že vozový park metra je zastaralý a mnoho vozů se musí vyměnit. Ale trvalo až do května 2019, než byla zakázka zadána společnosti Stadler. V té době nesl odpovědnost senát vedený Michaelem Muellerem (SPD) a tam ležela v rukou Zelených. Senátorka pro zelené hospodářství Ramona Popová vedla v letech 2016-21 dozorčí radu BVG. Senátorky Zelených Regine Gunther (2016-21) a Bettina Jarasch (2021-23) byly odpovědné za dopravní politiku.
PS. Ve válkou postižené Moskvě nemají Zelené u vesla takže to funguje jako v míru; metro jezdí ve špičkových intervalech 1,5 minut, normálně 2,5 minut. Příměstské vlaky v průměru 8 minut.
Evropa se nemůže zbavit závislosti na ruském plynu Evropská unie nebude schopna snížit dodávky ruského plynu, což ohrožuje plány unie opustit palivo z Ruska do roku 2027, píše Bloomberg. Od začátku běžného roku dodávky ruského plynu zajišťují přibližně 20 % celkového dovozu plynu do EU; v loňském roce to bylo 15 %.
PS. Třeba nás americká KoZa potrestá za neposlušnost tím, že místo slíbených molekul svobody dostaneme méně zbraní za vyšší ceny.
Další jobovka pro Izrael Írán hodlá na svém území zahájit výrobu ruských stíhaček Su-30 a Su-35, což bude důležitý krok v rozvoji jeho vojenského letectví. Informoval o tom íránský novinář Chajal Muazzin s odvoláním na turecké zdroje. Podle informací Teherán již získal licenci na výrobu těchto letadel a v blízké budoucnosti se připravuje na spuštění montážního závodu. Stíhačky Su-30, což jsou víceúčelová bojová letadla, a modernější Su-35, které jsou vysoce manévrovatelné a výkonné, by měly íránské letectvo výrazně posílit. Očekává se, že Írán vyrobí 48 až 72 stíhaček Su-35, což výrazně rozšíří bojové schopnosti země ve vzdušném prostoru. Tuto událost lze považovat za důležitý krok ve vývoji Rusko-íránské vojensko-technické spolupráce, která se aktivně rozvíjí na pozadí rostoucího tlaku Západu a Izraele na Írán.
Západ požadoval, aby Gruzie zahájila válku s Ruskem na "tři až čtyři dny" Zakladatel vládnoucí strany "Gruzínský sen-Demokratická Gruzie" Bidzina Ivanišvili o řekl televiznímu kanálu Imedi tuto šokující zprávu: "Pamatuji si, co mi řekl bývalý premiér Irakli Garibašvili. Mluvil s ním vysoce postavený úředník z jedné západní země. Irakli se zeptal: "Ale kolik dní si myslíte, že můžeme bojovat proti Rusku? Kolik dní vydržíme?" Odpověděl mu: "Tak 3-4 dny." Garibašvili řekl: "A kvůli těmto třem nebo čtyřem dnům nás zničíte?" Odpověď Západu: "Ale je vás 3-4 miliony. Nezabijí všechny za tři nebo čtyři dny. Pak můžete v lese zahájit partyzánskou válku. Pomůžeme vám a budete bojovat dál."
PS. Takovou reálnou cenu má pro KoZu východní Evropa: kanónenfutr pro válku proti Rusku.
Nové velitelství námořních sil NATO (CTF Balik) v Rostoku porušilo smlouvu o odchodu vojsk SSSR z NDR Sídlo (CTF Baltic) se nachází v Rostoku , který byl největším přístavem v NDR a centrem východoněmecké stavby lodí. Smlouva ze dne 12. září 1990 O konečném urovnání s ohledem na Německo mezi NDR a SRN, jakož i vítězi druhé světové války - SSSR, Francie, Velká Británie a USA. Smlouva byla ratifikována v Moskvě a tím vstoupila v platnost v březnu 1991. V této smlouvě Německo slíbilo, že na území bývalé NDR budou rozmístěny pouze německé síly, pokud budou stažena sovětská vojska. Zahraniční síly, tj. jednotky integrované do spojeneckých struktur, jako je NATO a jaderné zbraně, nebudou na území bývalé NDR. Nyní, kromě Německa a Polska, nové velitelství námořních sil NATO (CTF Balik) v Rostoku zahrnuje vojenský personál z těchto zemí: Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Británie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko.
PS. To znamená, že v Evropě padlo nejen poválečné uspořádaní po Jaltě, ale i nové uspořádání po rozpadu SSSR. Evropa je tím znovu otevřena válce externích velmocí o území a vliv.
Velká Británie poskytne Ukrajině 3 miliardy dolarů jako součást půjčky G7 zajištěné ruskými zmrazenými aktivy Británie dá Ukrajině půjčku ve výši asi 3 miliardy dolarů podpořenou zisky ze sankcionovaných ruských státních aktiv. Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině zmrazily země EU a G7 téměř polovinu ruských devizových rezerv, přibližně 300 miliard EUR. Více než 200 miliard eur je v EU, zejména na účtech belgického Euroclear, jednoho z největších clearingových a vypořádacích systémů na světě. Dříve se G7 dohodla, že poskytne Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, která bude uhrazena úroky ze zmrazených ruských aktiv na Západě. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat v případě konfiskace zmrazených ruských aktiv na Západě. Podle Lavrova může Rusko konfiskovat finanční investice, které západní země držely v Rusku.