Američtí nezávislí ekonomové udělali zajímavou statistiku o morálce klíčových amerických podnikatelů, kteří vedou velké koncerny v USA a platí zde daně. Vzali oficiální údaje o placení daní, zisky podniků a tvorbu pracovních příležitostí, plus jejich řeči o tom, jak je třeba snižovat daně. K tomu viz článek Pád dalšího neoliberálního mýtu a analýzu platů v článku Kdo bohatne a na kom. Analýza dlouhodobé nezaměstnanosti v USA byla podána zde. Druhá tabulka v tomto článku je důležitá, protože ukazuje na eskalující nerovnost v platech běžných podnikových zaměstnanců a ředitelů.

A nyní k zajímavému žebříčku pěti nejvýkonnějších zabijáků pracovních příležitostí v USA a jejich výroků (studie zde).

1. Randall Stephenson, AT&T
Zničeno 54.000 míst od roku 2007, podnik platil průměrnou federální daň 6.3 % (income tax rate) v letech 2009-2011. Jeho bonus na důchod (retirement account) je oficiálně $47 miliónů.

2. Lowell McAdam, Verizon
Zničeno 30.000 míst od roku 2007, podnik platil průměrnou federální daň -3,3 % (income tax rate) v letech 2009-2011. Jeho předchůdce dostal oficiálně bonus na důchod $70 miliónů.

3. David Cote, Honeywell
Zničeno 4.000 míst od roku 2007, podnik platil průměrnou federální daň -14,8 % v letech 2009-2011. Bonus na důchod jeho předchůdce je oficiálně $78 miliónů. Pracovní příležitost pomáhala ničit i Romneyho firma Bain Capital delokalizací do Číny a jinam.

4. Kenneth Frazier, Merck
Zničeno 13.000 míst od roku 2007, podnik platil průměrnou federální daň 13,2 % v letech 2009-2011.

5. Terry Lundgren, Macy’s
Zničeno 7.000 míst od roku 2007, podnik platil průměrnou federální daň 20,7 % v letech 2009-2011. Jeho bonus na důchod je oficiálně $16,7 miliónu.

Jedna věc je efekt globalizace, tj. delokalizace výroby, protože ta může být dána ekonomickou nutností a správnou podnikatelskou logikou. Druhá věc ovšem je placení nízkých daní nebo dokonce minusové položky, kdy stát na vysoce ziskovou činnost koncernů dokonce nepřímo doplácí. Pak se ovšem prohýbají jiní daňoví plátci, stejně jako u nás. Ovšem s tím rozdílem, že u nás jsou tato čísla pro běžného novináře našeho typu nedostupná.

A zná vůbec tato čísla Kalousek na ministerstvu financí? Zeptejte se ho za nás. Platíme daně, žijeme v demokracii a on je jako ministr naším veřejným služebníkem (latinsky minister).