Pančovaná demokracie

Září 15, 2012

Karel Marx ve svých ekonomických a společenských spisech používá pojem „převrácený svět“ (verkehrte Welt). Ideologicky a společensky utvářené vědomí totiž vnímá zdání jako skutečné bytí. Tím se téměř nedobytně brání před principem reality. A tak jsme dopadli, jako hubkaři, pokud se týče politické slepoty dané z pančovaného chlastu.

Státní orgány a vláda dnes oficiálně přiznaly, že v této zemi už nic nekontrolují. Nejprve nechtěli, a nyní už ani nemohou. Jakmile totiž umřel první Pražák na otrávený chlast, který si koupil v řádném obchodě a v řádné okolkované láhvi, koaliční strany a vláda začali jednat a celoplošně zakázali prodej alkoholu v zemi. Tomu rozumím. Mediální hodnotu jednoho nyní mrtvého Pražáka nelze v žádném případě srovnávat s už dávno zapomenutými (slepými či mrtvými) Valachy, Zlíňáky nebo Ostraváky. Takže ministr Heger, který v klidu a léta pozoruje, jak mu jeho náměstci rozkrádají a privatizují zdravotnictví, vyhlásil zákaz vycházení (pardon, pití tvrdého). Pak opět upadl do ministerské letargie přerušované pouze anekdotami o vytunelování IZIPu a pohádkovými příběhy o rozkradení VZP.

Lidové noviny a jiný bulvár přešel na mysticismus typu „Tajemný zabiják prochází Českem“. Asi usoudili, že když už jste slepá nebo slepý, trochu tajemna vám jistě neuškodí.

Česká veřejno-právní TV s investigativními génii typu Drtinové nakročila k zářnému příkladu 50. let a začíná hledat spiknutí, které nás má programově učinit slepými. No prostě jako u komoušů v politických procesech: najdete spiklence existující nutně, a pak je v zájmu stejné třídní nutnosti také odborně zničíte.

Protože brigádně a zadarmo pracuji ve stejné branži jako Drtinová, také mne zajímá, proč slepneme a kdo za to může.