Vyhladoví nás korupce?

Studie o koncesionářském pojetí státu přesvědčivě ukazuje, jak po volbách 2006 eskalovala tendence privatizovat stát pomocí nastrčených zákonů (P. Umlauf). Ty pak vybraným mocenským a mafiánským skupinám umožnily rozvrátit státní struktury až na současnou úroveň praktické anarchie, kdy přestala fungovat i jednotlivá ministerstva. Předtím se na úrovni ministerstev pouze kradly EU-dotace. Za nynější pravicové koalice se už píší zákony šité na míru vybraným korupčním elitám napojených přímo na vládu a na legislativní proces.

Tunel z Prahy až do Zlína a pohádka o živých a mrtvých penězích (vše na první straně) ukazují skutečnou funkci peněz ve veřejné sféře, pokud nejsou rozkradeny. Tento fakt zastírají zásadním způsobem všechna placená média, která tím nepřímo kolaborují s českým korupčním systémem. Není žádná „korupce“ jako spadlá z nebe. Veřejné a státní finance nejsou neutrální jev, souvisí s úpadlem politického života. Daně a veřejno-právní prostředky buď občanům slouží; nebo nás všechny ničí a zničí tím, že je zneužívají zločinci.

Na druhé straně aktuálního vydání najdete rozbor složitých vztahů mezi korupcí a českým politickým systémem. Oba stručné, ale velmi výstižné články Petra Havlíka ukazují, jak volně tekoucí peníze bez majetkových přiznání a anonymní akcie na doručitele propojily podnikatelské mafiány a zkorumpované politiky do jednoho vzájemného zločinného spolčení, které překračuje české hranice. Okrást stát a obec je u nás beztrestné a je to nejvýhodnější způsob podnikání. Nakradené peníze však nakonec musí opustit republiku. Končí v daňových rájích či v Londýnské city. Pro analýzu místní korupce jsme přidali dva články z komunální sféry, které výborně ilustrují příklady komunálních krádeží z obecního. Případová studie o podnikání Syneru v Liberci (J. Baxa) naopak ukazuje systematické a sofistikované ničení veřejného majetku pomocí soustavy proxy partnerů a formou nevýhodných nájemných smluv.

Světlo na konci tunelu ukazuje příklad z Bolívie (J. Jetmarová). Obyvatelé jednoho regionu se vzbouřili proti americké korporaci Bechtel. Ta si díky korupci a nekompetenci zdejších politiků koupila doslova veškerou vodu. Tím si vzala jako rukojmí i životy zdejších obyvatel. Jenže indiáni a rolníci vědí, že dary přírody jsou pro všechny. Proto jasně rozlišili, co je společné a co privátní. Jejich úspěšný boj za obecné dobro by měl inspirovat i nás. Vyhraný zápas o vodu se v Cochabambě stal symbolem společně bráněného života jako konkrétní politické a lidské hodnoty.

Říjen 05, 2012
Tak si řikam, kaj zme už mohli byt, kdybyzme nebyli take hovada blbe a do parlamentu nevolili hovada nam podobne (bo každy narod ma take vladce, jake si zasluži, ni?)

Fčil sem zrovna čital zpravu, jak Metrostav bude stavjat kajsik v Helsinkach dvaapul kilaku dluhy tunel. Aji s kolejama, dratama a jinyma cyparnama, kere do metra patři, to bude stat 440 milijonu. To všecko v tvrde žulove hornině, tuž žadna sranda.

To chudaci v Gottwaldově tež robi dvojkilometrovu trasu, potřebuju rozšiřit cestu z Otrokovic do Malenovic o jeden jizdni pruh, a cela sranda je bude stat 585 milijonu.

Kura, to je škoda, že Metrostav fčil nestiha, bo ma tu zakazku v Helsinkach. Za ty každoročně prošustrovane milijardy mohl byt tunel z Praglu do Gottwaldova davno hotovy...

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

Představte si stomiliónovou stavbu krajského bazénu za sdružené prostředky, hlavně z EU-fondů. Stavbu předražíte o běžných 30 %, neb jste lidumil. Ne že byste ty peníze nějak potřeboval; kradete jen proto, abyste nevyšel ze cviku. Čistý zisk do vlastní kapsy je cca 30 miliónů. Tyto peníze investujete do nového golfového hřiště, ale to stejně stavíte za firemní a za krajské prachy, takže znovu ušetříte. Zlaté cihly už vám vydouvají dveře od trezoru, doma jste si koupil kde co, takže v Česku už dávno neinvestujete. A domácí pevnost alias rodinnou vilku už máte také dávno hotovou. Lidi vás přece vůbec nezajímají, pokud je nemůžete podojit. Tak si přikoupíte další pozemky k vašemu safari v Africe a nějaký ten nový baráček na Floridě. Nikdo tam nebydlí a vy tam nejezdíte, protože nemáte čas. Ale prý je to dobrá investice, každý z vašich kámošů to už má. Zbytek z oněch 30 melounů ulijete na Panenské ostrovy a do amerických obligací. Při spekulacích o tyto prachy za dva roky přijdete, viz bankovní krize 2009. Nevadí, nakradete nové, aspoň máte důvod žít a podnikat.

Tomu se říká ekonomicky mrtvé peníze. Okradl jste daňové poplatníky, to za prvé. A tyto mrtvé peníze bloudí planetou a ničí svou nesmyslností další chudáky, to za druhé. Globální kasino, kam jste přihodil další finanční dynamit, pak destruuje ekonomiku v Africe, v USA, ve Třetím světě a zejména u nás. Nakradené peníze se musí skrývat a proto ničí vše, s čím přijdou do styku. Proto se nestaly investicí do něčeho rozumného. Hrabivost je iracionální vlastnost a plodí zkázu.

Představte si, milá dítka, že jste správně volila v nedávných volbách a že v kraji sedí koalice, která vaší oblíbené zlodějské firmě tuto zakázku nedá. Naopak nechá vydělat partu malých místních firem, které mají rodiny a bydlí přímo v kraji. Vyjděme z toho, že nebudou chtít okrádat vlastní kraj, protože jim dává zakázky a chová se k nim férově. Proto naúčtují cenu za bazén plus mínus poctivě. A ejhle, hned jsme ušetřili těch 30 miliónů zlodějen. Tyto peníze dáme do oběhu a investujeme je třeba v rámci EU do nových technologií. Ať budoucí generace vědí, že nejsme úplní hlupáci.