Nechutné: Jak bylo ukrajinské nacistické/nacionalistické hnutí po 2. světové válce koupeno CIA
Osm dní po napadení SSSR Německem, 30. června 1941, vyhlásila OUN-B ve Lvově vytvoření ukrajinského státu jménem Bandera a slíbila věrnost Hitlerovi. V reakci na to byli vůdci a spolupracovníci OUN-B zatčeni a uvězněni nebo rovnou zabiti gestapem (přibližně 1500 osob). Němci neměli v úmyslu připustit ani vznik polonezávislé Ukrajiny. Stefan Bandera a jeho nejbližší zástupce Jaroslav Stetsko byli nejprve drženi v domácím vězení a poté posláni do koncentračního tábora Sachsenhausen (relativně pohodlné vězení oproti ostatním koncentračním táborům). Mykola Lebed dokázal proklouznout německou policejní sítí a stal se faktickým vůdcem vedení OUN-B, známého také jako banderovci. (...) Když se počátkem roku 1943 válka obrátila proti Němcům, věřili vůdci Banderovy skupiny, že se Sověti a Němci navzájem vyčerpají a vznikne nezávislá Ukrajina jako v roce 1918. Lebed v dubnu navrhl "vyčistit celé revoluční území od polského obyvatelstva", aby si obnovený polský stát nedělal nároky na region jako v roce 1918. Ukrajinci sloužící Němcům jako pomocná policie se nyní připojili k Ukrajinské povstalecké armádě (UPA)... Během jediného dne, 11. července 1943, zaútočila UPA na přibližně 80 lokalit a zabila... 10 000 Poláků... Banderovci a UPA také obnovili spolupráci s Němci. (...) Koncem roku 1947 Lebed své předválečné a válečné aktivity pro americkou spotřebu důkladně ozdravil. V jeho vlastním podání byl obětí Poláků, Sovětů i Němců - do konce života nosil plakát "hledaný gestapem", aby dokázal své protinacistické přesvědčení... Vydal také 126stránkovou brožuru UPA, která popisovala hrdinný boj Ukrajinců proti nacistům i bolševikům a zároveň vyzývala k nezávislé, velké Ukrajině, která by reprezentovala lidské ideály svobody slova a víry. UPA podle brožury nikdy nekolaborovala s nacisty a v knize není ani zmínka o vyvražďování haličských Židů nebo Poláků. CIC považovala brožuru za "kompletní podklady k tématu". (Veterans Today)