Hory, Klaus a modloslužebnictví sil

Hérakleitos z Efezu, filosof, zasvěcenec mystérií, 6. stol. př. Kr. (Fragment 64)

Z letošního výstupu do hor jsem si odnesl kromě úvahy o ekonomického fašismu ještě jeden postřeh, který patří do umlaufovin. Týká se věcí, které nevidíme, protože je nelze přímo vidět. Vzdáleně se týká problému zvaného „sekularizace“, ale to jen pro zájemce, kteří chtějí číst něco filosofického. Zkrátka: my filosofové víme, že existuje něco jako „vidění světa“ (Weltanschauung). Svět se ukazuje jinak člověku doby kamenné a mytické, který věřil na přítomnost Síly a Božského ve světě. A zase jinak člověku doby moderní, který věří jen na příčiny způsobující určité jevy. A nyní k těm velkým písmenům. Když čteme staré mytologie, automaticky si myslíme, že tehdejší lidé viděli, uznávali a vyznávali bohy stejným způsobem jako to my děláme v křesťanství s Bohem jedním a trojitým k tomu. Pro lidi z minulých dob bohové nepředstavovaly osoby, protože tento pojem přichází až s řeckou tragédií v 5. století (maska herce) a osobní rozměr dostává až těsně před naším letopočtem, při stoickém objevu svobodné vůle (liberum arbitrium). Bohové ve starověku byly neosobní Síly. Ty se eventuelně mohly vtělit do lidských postav, ale to nebyla jejich skutečná přirozenost. A svět, kde se zjevují neosobní Síly, vypadá absolutně jinak než náš. To, co vidíme jako „svět“ je ve skutečnosti soubor věcí a jevů vnímaný skrze lidskou schopnost „vidět“, tj. interpretovat jevy z určitého pohledu. Bůh nebo bohové k tomuto vidění světa neodmyslitelně patří. Prostě a jednoduše, starověk měl jiné brýle než my a proto viděl jiný „svět“. A teď k věci.

/n/n Stoupám na sedlo Casalle, přijde bouřka a pak kroupy a pak sníh. To je člověk na horách dost maličký, protože jasně vnímá působení Síly, například Bouřky nebo Blesku nebo Krup nebo Sněhu. Navíc je jasné, že Hory jsou síla sama o sobě. Jistěže píši všechny tyto jevy s velkými písmeny, protože mají nadosobní atributy. Každá tato Síla může na horách způsobit vaši smrt, proto ji berete vážně. Nemusíte se o to snažit nějak moc vědomě, on vám to připomene v daném okamžiku pud sebezáchovy − tedy alespoň těm lidem, kteří mají s horami své zkušenosti. Zbytku moderních bláznů už není pomoci, ale neštěstí chodí do hor jen zřídka a za hezkého počasí. Všechny zmíněné úkazy byly pro starověkého člověka základní projevy božského světa, tj. transcendentní skutečnosti božského charakteru. Nešlo ani tak o to, že tyto Síly modloslužebně uctíval. On je hlavně ctil ve smyslu reality, která tvořila jeho „svět“. V momentu, kdy jste sám ve stanu na horském sedle a slyšíte dunění hromu, popřípadě už i svit blesku, nikdo vám to nemusí říkat dvakrát. /n/n A nyní k modernímu vidění světa. Slezu do údolí Travernanzes, vytáhnu mobil a zavolám bráchovi do Luhačovic o předpověď počasí pro Cortinu, kterou najde na webu. Dostanu esemeskou řadu fyzikálních údajů o teplotě, tlaku, slunečním svitu, pravděpodobnosti předpovědi atd. Jinak řečeno: dostávám moderní obraz „bouřky“, která je převedena do matematické a fyzikální reality čili do příčinných souvislostí, které my jedině uznáváme jako „svět“. Všechna ostatní fakta jsou pro vědu pověry nebo domněnky nebo je to alespoň nejisté, subjektivní atd. Zpráva z mobilu ukazuje na jednu zásadní věc. Bouřka jako elementární Síla je převedena do našeho reálu čili do hanbaté slečny, která se mi symbolicky a jinak představuje jako „bouřka“ při předpovědi počasí na Nově. Pro soudnější diváky k tomu přijde i satelitní snímek, jenž ukáže konstelaci atmosféry od pólu k pólu. Matematikové-rosničkáři spočítají, jak dlouho bude „špatné počasí“ trvat a proč. Tímto způsobem vzniká jiný obraz světa než u našich předků. V kauzálním světě už mají přírodní Síly jiný statut než dříve; ztratily nimbus posvátného Jevu a staly se nepříjemnou událostí, konverzačním tématem k rozhovoru atd. V takovém světě se pochopitelně vytrácí smysl pro Božské, protože je není kam dát. Zmíněná slečna z novatvaru vytlačí celkem spolehlivě Blesk jako obávaný projev božského světa. Blesk netvořím, ten jen trpně a se strachem snáším. Ale matematickou a fyzikální teorii, která vysvětlí „blesk“ jako součást moderního obrazu světa − tu samozřejmě tvořím. V tomto vědou udržovaného a neseného obrazu světa žijeme zhruba od 17. století. Pak vidím nikoliv „Blesk“ (tj. transcendentní Sílu) − ale „blesk“, tj. zaručeně pravdivou vědeckou teorii jednoho úkazu, který manipuluji přes hromosvod. A když ne, tak se někde stala chyba. Selhal „lidský faktor“ nebo se stala výjimka v řádu několika promile. Ale to spraví hasiči nebo pojišťovna, popřípadě pohřební ústav. /n/n Jenže tento scénář by byl moc jednoduchý. Mezitím se do moderního obrazu světa Síly vrátily, ale v úplně jiné podobě. Například v podobě ekonomického fašismu, nové síly, která se v horách manifestuje. Nebo reklamní síly Novy, za kterou stojí nemilosrdná touha po zisku a po reálné moci nad diváky. Další takovou silou je globalizace, diktát našich konzumních potřeb, absolutně neúprosná touha mnohých lidí po moci, bohatství. Děsí mne jejich zavilost, s níž manipulují to málo z demokratického prostoru, který nám ještě zbývá. Mnozí si všimli, jak často se navážím do prezidenta Klause. On pro mne reprezentuje to nejhorší z moderního modloslužebnictví silám, které zná a které umí manipulovat. Všimněte si, že tyto síly schválně píši s malým „s“ právě proto, že je tvoří lidé. Konec konců, byl jsem jedním z výkonných aktérů této dějinotvorné síly zvané Občanské Fórum. Naše síla vynesla Klause k moci, protože jsme ji vytvořili svým jednáním. Je myšlením a profesí ekonom, proto umí manipulovat se silami úživy a dobrého bydla, což jsou hlavní modloslužebné síly dneška. Jako praktický demagog a léty protřelý politik ví, že národ jako celek se dá médii a lživými argumenty utáhnout na vařené nudli; jako totální egocentrik nezná jinou sílu než vlastní Prospěch a Zájem. Tyto mobily jednání už dávám schválně s velkými písmeny, protože pro tohoto pána představují skutečné Síly, kterým naprosto věří a oddaně slouží. A dokonce tak zavile a věrně, že se v poslední době stává směšným, protože musí popírat i vědecky doložený stav planety Země a neguje základní aktivity celého mezinárodního společenství, které se snaží o nápravu. Prezident či premiér je a bude veřejnou postavou. Klaus v politice působí již mnoho let, proto představuje jeho modloslužebnictví moderním silám zajímavý společenský fenomén, který již léta pozoruji a komentuji. Na domácím příkladu je vidět, že moderní Síly nejsou racionální. V tom se podobají mytické síle Blesku. Mohou dokonce svést inteligentního a vzdělaného člověka až k jednání mimo normálně daný rozumový úsudek − což je doslovný překlad řeckého slova para-noia. /n/n Moderní vidění světa v podobě lidsky utvářených Sil tvoří podle mého názoru jeden z nejzajímavějších fenoménů dnešní doby. Slůvko „Síly“ bych vlastně měl napsat středním písmenem, protože představuje něco mezi. Toto pseudobožstvo již není Silou ve smyslu mytické reality, manifestace božského světa. Na druhé straně však není ani „silou“ ve smyslu kauzálního působení „blesku“. Mnozí lidé jsou schopni pro „Sílu“ se středním „S“ obětovat skoro všechno a hlavně život druhých lidí. A kde se vlády chce ujmout Smrt, tam vidím jako filosof působení Síly. Viz situace Blesku na horách. Starověký člověk by v podobných exemplářích okamžitě viděl démonické tvory, protože měl pro podobné věci cit. Například řecká tragédie, pojmenovala jednu z těchto sil slovem „Hybris“, což se blbě překládá jako „pýcha“. Ve skutečnosti jde o zaslepenost vůči realitě, kdy je člověk totálně determinovaný pohnutkami, které už dávno nemá ve své vlastní moci. Pak vidí svět úplně jinak než normální lidé. Dnes vám naopak půlka Vědou zaslepených psychologů řekne, že podobné sebeprosazování je zdravé a lidem potřebné, jinak neženete práci nebo prezidentskou sesli. /n/n Kolem nás koexistují různé obrazy světa: třeba můj, který v osobním i společenském životě umí počítat s přítomností Sil, i když nikoliv mytologicky. Proto rád chodím do hor a pozoruji svět. Narážím často na čistě scientisticky zaměřené jedince, kterým se svět scvrknul kauzální vztahy čili na ověřená fakta a více či méně ověřené teorie. Takový exemplář je sice slepý jako kotě, ale škodí jen málo. Ale mnohem nebezpečnější je vidění světa stvořené lidskými pohnutkami, které dostaly rozměr nadosobních Sil. Lidé zhloupli natolik, že si vytvořili nová božstva, kterých se bojí, chlácholí je a slouží jim do roztrhání těla. Provádějí sebe destruktivní liturgii v mnohem horší podobě než jakou kdysi provozovali naši pohanští předkové k poctě silám přírodním. Ty si alespoň podržují v nejvyšší míře svůj majestát a hrozivost, kterou jim ve stanu na horách nikdo nemůže upřít. Zato nedomrlé Síly moderního věku představují výplod naší fantazie, nezvládnutých chtíčů, zla a destruktivní povahy spojené s totálním egocentrismem a konzumní mentalitou. Službu takovým zmetkům považuji za modloslužebnictví nejhorší povahy. Svět, který tyto lidmi vytvořené a lidmi hnané síly produkují, totiž nese neklamný přízrak Smrti.