Rozpočtový proces za dobu vládnutí Fialova kabinetu se stal zcela neprůhledný tím, že hlavním „našeptávačem“ změn se stala politicky nikomu odpovědná Národní ekonomická rada vlády (NERV) a kuloární jednání uvnitř vládní koalice. Partneři vlády, tj. zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, nejsou od roku 2022 přizýváni ke konzultacím v průběhu rozpočtového procesu, jako tomu bylo u všech předchozích vlád.

Ministerstvo financí, které je zodpovědné za vypracování návrhu rozpočtu, v dřívějších letech již od května zveřejňovalo průběžně informace z rozpočtového procesu. Avšak letos byla svolána mimořádná tripartita až 4. září, když 31. srpna minutu před půlnocí byl poprvé zveřejněn ministerstvem financí návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 s rozpočtovým deficitem 230 mld. Kč. Termín zveřejnění dle zákona o rozpočtových pravidlech byl sice dodržen, avšak způsob a čas zveřejnění vyjadřuje úroveň pohrdání odbornou i laickou veřejností. Ta má přece právo vědět, jak bude vláda nakládat s veřejnými prostředky získanými od občanů a zaměstnavatelů.

Prezident republiky Petr Pavel se nechal slyšet, že: „…oceňuje, že o rozpočtu a jeho konečné struktuře bude rozhodovat vláda jako celek a veřejnost byla o prázdninách ušetřena různých licitací.“ Obdobně to odůvodnil i premiér Petr Fiala. Ukázalo se však, že zveřejněný návrh rozpočtu byl jen polotovar s výraznějšími rozpory ve vládní pětikoalici v řádu 10 až 20 mld. Kč, „o kterých se bude v průběhu září ještě jednat“.

Ivan Bartoš, vicepremiér a ministr pro místní rozvoj se ozýval nejvíce a hrozil nepodpořením rozpočtu, pokud nebudou jím řízenému resortu „přihozeny“ peníze na bytovou výstavbu. Nakonec se musel poroučet. Záminka se vždy najde. Ale nepovedená digitalizace stavebního řízení je opravdu velký malér, kvůli kterému měl být odvolán již mnohem dříve.

Po povodních začátkem září vláda ještě návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok na svém jednání 25. 9. upravila, tj. zvýšila rozpočtový deficit o 11 mld. Kč na 241 mld. Kč a odeslala jej do Poslanecké sněmovny. Současně bude Poslanecká sněmovna projednávat urychleně novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok. Ve státní rozpočtové rezervě, která se vytváří i kvůli případné sanaci škod po přírodních katastrofách, nezůstaly žádné prostředky. Proto vláda navrhla zvýšení výdajů na letošní rok o 30 mld. Kč. Tím se zvýší i plánovaný rozpočtový deficit pro letošní rok na 282 mld. Kč.

Do konce roku by však tato částka měla být pod veřejnou kontrolou, zda opravdu budou navýšené prostředky vydány jen na sanaci škod po nedávných povodních, a nikoli na jiné nesouvisející výdaje, jimiž by si vláda mohla vylepšit své neefektivní hospodaření. Toto nebezpečí je právě vidět na webových stránkách Poslanecké sněmovny. V poledne 30. září byl zveřejněn upravený návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025. Těch 11 mld. Kč na povodně bylo rozděleno téměř do všech rozpočtových kapitol. Opravdu zajímavá věc. Jak bude například Kancelář prezidenta republiky sanovat povodňové škody?

Jediné dvě rozpočtové kapitoly zaznamenaly pokles, tou první je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Panu Síkelovi to již vadit nebude, když odchází do Bruselu jako eurokomisař. Druhou je rozpočtová kapitola Všeobecná pokladní správa obhospodařovaná ministerstvem financí. V ní je zahrnuta vládní rozpočtová rezerva, mj. na sanaci škod po přírodních katastrofách.

Ing. Yvona Legierská, Ph.D., je vysokoškolský pedagog vyučující veřejné finance a daně, v letech 2001 až 2005 byla náměstkyní ministra financí pro daně a cla.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!