Náš web si dal do vínku ochranu státu a společné věci zvané "res publica" před zloději a demagogy všeho druhu. Dlouhodobě jsme například sledovali a aktivně pomáhali poslanci Ludvíku Hovorkovi v jeho boji proti rozkradení veřejno-právního zdravotnictví. Viz souhrnnou analýzu Zdravotní reformy v postkomunistických zemích: privátní zisk, zničený občan, vytunelovaná res publica. Ve sněmovním hlasování bylo jasně vidět, jak jeden slušný a rozhodnutý poslanec Sněmovny ve spolupráci s malou skupinou dvou jiných slušných kolegyň a kolegů, kteří vystoupili od Zelených, nakonec dosáhl zastavení největšího privatizačního tunelu od doby tatíčka Klause.

Jiný, pro změnu negativní příklad ukázal článek Senát vlastní hloupostí zmařil prospěšný zákon o NKÚ. Demagogická parta senátorů pod vedením Stanislava Juránka (KDU-ČSL) zabránila rozšíření kompetencí NKÚ, aby se mohlo v klidu dále krást.

Oba příklady ukazují, jak ideologicky iracionální je postup přijímání zákonů a jak hloupí či ovlivnitelní jsou jednotliví zákonodárci. A tuto věc je třeba mít na paměti i nyní, před nadcházejícími volbami do Sněmovny. Jak dále uvidíte na konkrétním příkladu, strany dávno nehlasují podle své ideologie nebo principů. Zavedené politické strany přestaly být obecně slušné, protože hlasují podle zájmů svých chlebodárců z velkého či ze středního byznysu. Ale zato se občas najdou slušní lidé, kteří v té či oné kauze bojují za správnou věc. Jako v tomto případě.

1. Historie tzv. "Horního zákona"

Vraťme se k Nečasově vládě, která sehrála v přijetí zákona vcelku pozitivní roli. Přijetím zákona vláda splnila svůj slib zakotvený v koaliční smlouvě, že vyvlastňování za účelem těžby zcela znemožní. Nejvýraznějším bojovníkem za prosazení novely byl ve sněmovně poslanec a litvínovský starosta Milan Šťovíček, který v životě přebíhal z jedné pravicové strany do druhé, jak je u nás dobrým zvykem. Začněme výsledkem, tj. hlasováním, které proběhlo ve Sněmovně dne 26. 9. 2012 na 46. schůzi. Návrh zákona schválen (hlasování č. 239, usnesení č. 1324).

NÁVRH BYL PŘIJAT
K hlasování bylo registrováno: 124
Pro schválení bylo třeba: 63 kladných hlasů
Výsledek hlasování Ano: 76 Ne: 45
ČSSDAno: 1 Ne: 26
KSČMAno: 0 Ne: 18
TOP09 Ano: 34 Ne: 0
ODS Ano: 30 Ne: 0
VVAno: 5Ne: 1
NezařazeníAno: 6Ne: 0

Za práva vlastníků ohrožených těžbou se vedle vládních poslanců postavila i většina opozičních Věcí veřejných (které před nedávnem Šťovíčka vyloučily) a šest zákonodárců z ČSSD. Jinak řečeno: tito poslanci vědomě hlasovali proti uhlobaronům a těžařům všeho druhu, kteří by měli zákonnou možnost vyvlastňovat co, by chtěli, a navíc téměř zadarmo.

Kam to vede v Rumunsku, kde tento zákon nemají, na to se podívejte zde. Tisíce lidí v Bukurešti protestují proti těžbě zlata, který zamoří krajinu kyanidem a které zdejším lidem a státu nepřinese téměř nic. Přijatý český zákon toto plundrování znemožňuje, minimálně v tomto měřítku. Jak to, že některé strany a jednotlivci hlasovali proti evidentnímu zájmu veřejnosti? A jak to, že o tom vůbec nevíme? A jak to, že byli z ideologicky úplně odlišných stran?

2. Vzájemné osočování poslanců ve Sněmovně

Legální rozkrádání státu se děje skrze tzv. neo-neokoloniální systém koncesních zakázek. Viz hesla "neo-neokolonialismus" a "koncesní stát" k odkazům na články e-republiky. Normálně nemůžeme v našem listu napsat, že poslanec X vzal úplatek za to, aby nechal odhlasovat nějaký zákon. Pokud to nemůžeme dokázat (viz například trestní oznámení ohledně nemocnice Na Homolce či v případě DP Praha), mohli bychom být trestně stíháni za pomluvu. Stejně tak nelze jen tak bez důkazu napsat, že ta a ta skupina (solárníci, hrací automaty, exekutoři, uhlobaroni, ČEZ, těžaři atd.) korumpují vládu a tu či onu stranu, aby jim skrze vládní zákonnou předlohu a pak v parlamentu odhlasovala ten či onen zákon. Ale samozřejmě, že toto se děje a pokud to nějak vyjde najevo (například v soudním řízení), tak o tom píšeme, viz naše články o různých aférách, například v kauze Budišov, poslance Ratha, krevní plasmy, IZIPu dalších.

Ale poslanci ve Sněmovně se mohou beztrestně obviňovat ze zlodějen, i na to mají imunitu. Tak toho využijme a podívejme se na parlamentní rozpravu o tomto důležitém zákonu. Tím nahrazujeme zbabělost a nečinnost investigativních novinářů a reportérů z veřejnoprávního rozhlasu a televize, kteří jsou za tuto činnost námi přímo placeni, a přitom ji úmyslně nedělají.

3. Poslanecká imunita v přímém přenosu aneb Kdo za koho kope

Poslanec Milan Šťovíček jasně řekl, že si neumí představit, že by český stát pro zisky těžebních společností připustil likvidaci českých měst a obcí nebo vyháněl místní obyvatele z jejich domovů. Šťovíček normálně kope za pravicové partaje. Tyto partaje bossům z velkého byznysu zásadně přejí. Pravice žije z jejich peněz a pro ně dělá v tomto státě příslušné zákony. Jenže jeden poslanec se vzepřel, stejně jako poslanec Hovorka proti rozkradení zdravotnictví. Poslanec Milan Šťovíček (vyloučený z VV) měl ve věci jasno a hlasoval v rozporu s celkovou politikou pravice. Ta většinově už dvacet let krade a loupí přes privatizace a koncese všeho druhu, nyní dokonce Klausem amnestované. Takto si Šťovíček řekl své.

Navržená změna eliminuje riziko korupce s touto oblastí související. Všude, kde úředník rozhoduje o zájmu soukromých osob či společností, je riziko korupce přirozeně přítomné. V případě rozšiřování uhelných dolů se ovšem jedná o zájmy v řádech desítek miliard korun, kde je zmíněné riziko přítomné jednoznačně. Pokud zrušíme možnost, aby o věci rozhodoval úředník, zrušíme tak konečně i možnost korupce, protože prostě nebude koho uplácet. Odstranění vyvlastňovacích paragrafů neohrožuje energetickou bezpečnost státu, to ohrožuje především současný stav, v němž stát má takřka nulový vliv na to, k jakému účelu bude vytěžená surovina použita a komu bude prodána.

Osamělý kovboj Šťovíček se tedy pustil do boje za obecně prospěšný zákon, který byl pro jeho znovuzvolení velmi důležitý. A možná i pro něj osobně. A nyní se podívejme na pozice jiných lidovládců, hlavně ČSSD. Poslechněme si jejího typického představitele poslance Milana Urbana.

Jen chci říct - měli bychom si ujasnit, co to je právo vlastnit a kdy má mít ve veřejném zájmu stát možnost ovlivňovat strategická rozhodnutí a strategické zájmy na dlouhá desetiletí dopředu. Samozřejmě, že u horního zákona se vyvlastnění točí kolem uhlí možná v Beskydech a možná v severních Čechách, ale není to zdaleka jen o uhlí. Je to o všech možných surovinách, které je třeba těžit. A myslím si, že tento zákon, tato malá novela, může způsobit skutečně velké škody já bych řekl takového rozsahu, že to může být hodnoceno v budoucnu jako velezrada.

Je to hezký kousek demagogie. Surovina v zemi není případ farmářky Havránkové, na níž si chtěli namastit kapsu různí úředníci a politici. Ložisko je pod zemí a patří státu. Dokud se nedohodnou podmínky těžby, tak těžař nemá pozemky, zajištěný dobývací prostor, přístup k ložisku atd. Až toto má, pak si teprve může požádat o licenci na využití ložiska. Urban a spol lobovali za to, že těžař bez kompletní dokumentace mohl dostat povolení k těžbě a na jeho základě mohl požádat o vyvlastnění. Nejvíc by na tom byly bity obce, kterým by bezohlední těžaři zplundrovali území a infrastrukturu. Hezká velezrada, ale na kom? Urban reprezentující v tomto případě stanovisko ČSSD rozhodně není hlupák. Dobře věděl, o čem mluví a v čí prospěch bezohledně a demagogicky loboval.

Zajímavý byl postoj komunistů, viz poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ta upozornila na účelovou manipulaci celého postupu schvalování. Disciplinovaní komunisté ovšem táhli basu se sociální demokracií, protože se tak asi dopředu dohodli. Na zájem lidu programově kašlou, což ostatně není nic nového v jejich historii. Chytře si ovšem chtěli zachránit morální ksicht tím, že upozornili na procesní chyby.

Bylo tady řečeno, že je to účelový zákon (Poslanec Břetislav Petr:), který by měl být úlitbou několika poslancům za jejich hlasování o předcházejících vládních návrzích. Já se domnívám, že tento zákon i ve vládním prohlášení je definován tak, že nejdříve budou schváleny energetická koncepce a surovinová koncepce a posléze bude změněn horní zákon takovým způsobem, aby umožnil maximální množství vydobytí zásob. My dneska volíme opačný pořad a je to naprosto nelogické.

Předseda vlády ČR Petr Nečas ODS, byl ve věci podivuhodně kladný. Ale je dobré vědět proč. Tato důlní a těžařská lobby ODS neživí, ale naopak živí sociální demokracii. Ta musí prosazovat zákon vyvlastňující majetek pro soukromé těžaře. Naopak ODS a TOP žije ze státních peněz, protože bere přímo ze státního formou privatizací a tzv. "reforem". Viz slavnou státní rozkrádačku v tematickém čísle sKarta - supersocky sobě (2013-13). A tak neoliberální Nečas začal překvapivě (ale logicky) bojovat za stát, dojnou krávu pro ODS. Světe, div se, byl pro slušný zákon!

Ta demagogie, která je tady dělána, kdy se srovnávají vyvlastňovací paragrafy z jednoho zákona s vyvlastňovacími paragrafy v jiném zákoně, není na místě. Bavíme-li se totiž o vyvlastňování pozemků za náhradu, samozřejmě, a pod soudní ochranou ve prospěch výstavby dálnice, silnice, železniční tratě, energetického vedení apod., mluvíme o vyvlastňování ve prospěch získání veřejného statku, veřejného statku, kterým všechny tyto důležité infrastrukturní projekty jsou, a ve většině případů v podobě např. dopravních staveb jsou dokonce ve veřejném vlastnictví, je to něco úplně jiného, než pokud se bavíme o těžebních prostorech, kde je ve prospěch jednoho soukromého subjektu vyvlastněn majetek jiného soukromého subjektu, ve prospěch jeho podnikatelského záměru je vyvlastněn majetek někoho jiného. To jsou dvě naprosto dramaticky odlišné věci.

Nečas jasně řekl, že jde o lobbistický zákon. Problém není v tom, že je lobbistický, ale že jej prosazuje ČSSD a komunisté. A důležitý byl tento Nečasův dovětek. Jasně ukazuje, že přijetí zákona pomůže odřezat konkurenční socany od přísunu financí. A k tomuto ušlechtilému účelu je každý prostředek dobrý. A dokonce i tento dobrý prostředek.

A pokud se podíváme, o koho ve skutečnosti jde - a tady se vedou plamenné debaty o uhlí, o přístupu ke strategickým zásobám uhlí, tak ve skutečnosti tam, kde se reálně vyjednává o získání např. pozemků a půdy pro těžbu, vůbec nejde o uhlí. Jde o suroviny, jako je stavební kámen, jako je štěrkopísek, cihlářský jíl apod. O ty se převážně jedná. A tam je potřeba říci, že je to ve prospěch podnikatelského záměru jednoho soukromého subjektu vyvlastnění majetku jiného soukromého subjektu. A já jsem přesvědčen, že v oblasti stavebního kamene, jílu apod. skutečně strategické zájmy nejsou.


Takže Nečas předhodil socdem, že na rozdíl od ctnostné ODS a TOP09 tato strana lobuje za pochybné zájmy menších i větších těžebních společností. Ty na krajské a obecní úrovni ničí českou krajinu, a to prakticky bez náhrady. Kouzelné je to, že měl Nečas pravdu, protože sociální demokracie skutečně z těchto podniků žije, a také většinově chtěla tuto lobbistickou úpravu zákona, i s komunisty. Proto společně hlasovali proti předloženému návrhu Šťovíčka.

4. Volební závěr

Klidně můžete zjišťovat na specializovaných webech typu http://kohovolit.eu, jak ten či onen poslanec a strana hlasovali v důležitých zákonech. Ale jak sami vidíte z předložené analýzy, přijetí zákonů se u nás v drtivé většině neřídí žádnou ideologií, ale koupenými zájmy. Velké strany už dávno slouží těm či oněm zájmům, protože bez těchto velkých peněz nemohou své strany vůbec financovat. Ale při rovnováze lobbistických zájmů zákon buď neprojde nebo ani není zformulovaný (viz dnešní stav zákona o odpadech). Nebo stačí jeden energický poslanec a přesvědčí ostatní o své pravdě, jako v tomto případě. S moudrostí a státnickou racionalitou to nemá nic společného.

V konkrétním případě tzv. "Horního zákona" šla proti zájmům občanů ČSSD a KSČM. Jinak by nešlo vysvětlit jejich účelové hlasování za destruktivní formu tohoto zákona a přímou sabotáž Šťovíčkova návrhu, který nakonec protlačila pravice. Ale při privatizačním rozkrádání zdravotnictví, důchodů apod. to bylo přesně opačně. Pravice totiž jede ve velkém a systémem koncesí "reformuje" velké věci, a ne nějaké štěrkopísky jako socdem. A strany jako babišovci, okamurovci, bobošice, veverky a podobně jsou účelově založené k tomu, aby zájmy oligarchů hájily za každou cenu, protože tito oligarchové je platí od samého začátku. Je to servisní politický podnik podnikající v prosazování zákonů za nepřímou či přímou úplatu. Navíc ani žádnou vyhraněnou ideologii nemají, o to je jejich případ horší.