Francouzské ekologické organizace Les Amis de la Terre, Peuples solidaires a Centre de recherche et d’informations pour le développement (CRID) udělovaly obdobu českého Ropáka, která se ve Francii jmenuje cena Pinocchio. Velkou většinou hlasů vyhrála firma Veolia, nechvalně známá i u nás privatizací a kořistěním českého vodárenství. Koncern Veolia vyhrál s velkou převahou (39 %) v kategorii loupežníků nazvanou "Jeden za všechny a všechno pro mne". Ekologové a sociální organizace "ocenily" činnost této firmy následovně.
Je dobré vědět, že Veolia postupovala v Indii úplně stejně jako v rozvojové a zkorumpované zemi zvané "Česko". Aktivisté kritizovali lživý program privatizace vody v oblasti Nagpur v centrální Indii. Firma tvrdila v médiích, že její program zajistil "přístup k pitné vodě pro všechny" a že za všechny nedostatky mohou jen lokální dodavatelé. Aktivisté na místě zkoumali strukturu a provedení celé zakázky a zjistili pravý opak.
Pokud vám to připomíná systém úplatků politikům, lobování, manipulaci zákonů, korupci a expanzi cen vody pod vedením nejmenované firmy privatizující v Česku veřejno-právní zdroje vody, tak je to podobnost čistě náhodná.
Další místa obsadila nukleární firma Areva za tzv. "greenwashing" čili oblbování lidí v oblasti ekologie. Kategorie se jmenuje "Zelenější než zelený". Organizacím se hlavně nelíbilo museum organizované nukleární demagogie zvané Urêka vybudované na místě bývalého uranového dolu v oblasti Limusin. Sebechvála nukleárních elektráren zde dosahuje české vládní úrovně a žádný kritický hlas, např. analýza katastrof typu Černobylu a Fukušimy, nebyl do muzea vpuštěn.
Posledním ze slavné trojky francouzského Ropáka je francouzský obchodní řetězec Auchan. Ten zase suverénně vyhrál 50 % hlasů v kategorii "Špinavé ruce a plné kapsy". Aktivisté odsoudili podobně jako u Veolie a u Arevy systém organizovaného lhaní veřejnosti. Společnost chtěla zalíbit humanitním přístupem k textilkám v Bangladéši, viz naše články o zdejších katastrofách. Ve skutečnosti obešla ochranu dělníků a placení slušné mzdy tím, že bere od smutně proslulých zprostředkujících firem, které mají otrokářské metody vykořisťování.