Před zveřejněním Dmitrijevova plánu agenturou Bloomberg došlo k ostré reakci na Putinovy ústupky vůči USA ze strany strategických spojenců Ruska, tedy Číny, Indie a Íránu.
Poté, co jsme po Listopadu 1989 několik let žili v představě, že máme nezávislou justici, nás způsob práce státních zástupců a rozhodování obecných soudů a některá rozhodnutí Ústavního soudu stále více přesvědčují o tom, že máme opět justici třídní, jen s opačným znaménkem.
Evropa pod vedením hula-hula subjektů v Bruselu se dostala do pozice nikoliv jen bezmocného, ale i totálně vysmívaného a stupidního objektu. Nikdy od doby kamenné nebyli pitomci v tak silné pozici a nikdy předtím nebyla Evropa tak mocensky ponížena, BlackRockem počínaje a Trumpem konče.
Žijeme ještě střet levice a pravice, nebo už jen opakujeme ideologické války, které přestaly vysvětlovat svět? Text o zradě elit, lidské touze po jistotě, o relikviích starých sporů a o době, kdy se nové ideje nerodí z přesvědčení, ale z nutnosti.
Někde a nějak je třeba zapálit nosný stupeň politické rakety, která způsobí, že v dnešním močálu pravicových zlodějen a lží začne nepředstíraná a nejspíš levicová politická debata o tom, kdo jsme a kam směřujeme. Pak je jasné, že ideologický střet pravice a levice se dá znovu do pohybu.
Pentagonu stačilo zajet heli-taxíkem pro Madura s kartáčkem na zuby, lehce si zabombardovat, jak má Pentagon ve zvyku a prohlásit celou operaci za skončenou. Nyní se bude hezky vyjednávat s platnou domácí vládou ve Venezuele, s Ruskem a s Číňany. Zajatý Maduro funguje jak hrací žeton v Las Vegas.
Když americký prezident a jeho vládní představitelé mluví o Venezuele jako o „hrozbě demokracii a lidským právům“, a současně blokují venezuelské ropné tankery, posilují vojenskou flotilu v Karibiku a hrozí válkou, dostáváme klasický příklad, jak se síla moci obaluje do propagandistických klišé. Tato krize se vůbec netýká „spravedlivosti voleb“ nebo „záchrany lidských práv“ — jde o boj o energetické zdroje a hegemonii.
Írán zaútočil na americkou ambasádu v Rijádu, americké základny a most krále Fahda mezi Bahrajnem a Saúdskou Arábií. Příčinou výbuchu a požáru na americké ambasádě v saúdském hlavním městě byl podle předběžných informací saúdského ministerstva obrany náraz dvou dronů. Bezpilotní letoun zasáhl také most krále Fahda, který spojuje Saúdskou Arábii a Bahrajn přes Perský záliv, informovala agentura Fars. Tento 25 kilometrů dlouhý most byl využíván americkými silami. Írán provedl nový raketový útok na americká zařízení v Kuvajtu. V Bahrajnu byl proveden další útok na základnu páté flotily amerického námořnictva. Kromě toho došlo v noci k výbuchům v katarském hlavním městě Dauhá. Po plném uzavření Hormuzského průlivu a útoku na 4 tankery, který chtěly projet bez povolení, se čeká útok na následující ropovody. Pak bude stát ruská ropa minimálně 100 dolarů za barel, teď stojí 40. Íránci tím bezplatně zaplatí svůj dluh za ruské zbraně. Viz model USA na Ukrajině po vyhození Nord Stream. Z provozu jsou vyřazeny: letecká základna Ali Al-Salem, Kuvajt; letecká základna Al-Udeid, Katar; námořní podpůrné zařízení, Bahrajn. V Íráku šíitské milice právě likvidují US-základnu Erbil a kolaborující Kurdy kolem ní.
USA zradila Kurdy v Sýrii s nesnesitelnou lehkostí; teď mají bojovat za USA Podle Axiosu prezident Trump v neděli telefonicky hovořil s iráckými kurdskými vůdci o válce USA a Izraele s Íránem a o možných dalších krocích. Hovořil s předsedou Kurdistánské demokratické strany (PDK) Masoudem Barzanim a předsedou Vlastenecké unie Kurdistánu (PUK) Bafelem Talabanim. Zdroj obeznámený s diskusemi popsal rozhovory jako „citlivé“. Tato iniciativa následovala po měsících tichého lobování izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, protože Izrael udržuje dlouhodobé bezpečnostní, vojenské a zpravodajské vazby s kurdskými skupinami v Sýrii, Iráku a Íránu.
Americká PVO je drahý špás Vezmeme-li v úvahu náklady na protiraketové střely (7,5 milionu dolarů za PAC-3 a 20 milionů dolarů za THAAD) a 169 oficiálně zachycených íránských raket, dostaneme se na částku mezi 2,5 a 3,2 miliardami dolarů. A to je pouze za tři dny války, aniž bychom započítali náklady na zachycení dronů. Ebrahim Jabbari, poradce velitele Islámské revoluční gardy, uvádí, že íránské síly dosud odpálily asi 3 000 raket z systémů první a druhé generace. Íránské síly se připravují v nejbližších dnech přejít na rakety třetí a čtvrté generace, což naznačuje eskalaci zbrojní kapacity. Celkový počet odpálených dronů dosahuje přibližně 10 000.
PS. Podle odhadu dojdou zásoby raket zemím Perského zálivu asi za týden a prakticky je není čím doplnit. Už teď Írán překvapivým útokem na US-základny vyřadil z provozu hlavní logistiku a radary. Za týden tam budou šahedy poletovat jako motýli. Nebo jako na Ukrajině.
Islámský odpor v Libanonu vedený Hizballáhem provedl 3. 3. dvě operace V 5:00 ráno vypustil roj sebevražedných dronů, které mířily na radar a velitelské stanoviště letecké základny Ramat David v severní části okupované Palestiny (Izrael). V 6:30 ráno odpálil velkou salvu raket na základnu Naffah (velitelství 210. divize Hushan izraelské armády) na okupovaných syrských Golanech.
PS. Útok na radary PVO je jasný a kdo kontroluje Golandské výšiny, ten kontroluje Izrael.