Znepokojená Evropská unie položila vládě USA několik otázek ohledně skandálu s plošně odposlouchávanými telefonními hovory. Z důvodů svědomí je udal pracovník soukromé odposlechové firmy s obratem přes miliardu dolarů, jejímž jediným zákazníkem je americká vláda. Video se slavným whistleblowerem Edwardem Snowdenem najdete zde.
Podobně jako Bradley Manning i tento pracovník pro NSA prohlásil, že už se na to nemůže dívat a raději bude riskovat život, aby zabránil těmto nezákonným věcem prováděným vládou a posvěcených volenými reprezentanty státu. Odposlouchávací program Prism se tak stal veřejnou věcí, i díky aktivnímu zásahu skupiny Anonymous.
EU znepokojuje navíc i jiná věc, a tou je bezpečnost evropských dat. Ke znepokojení je několik důvodů.
- Za prvé, vláda USA monitoruje i provoz na velkých serverových stanicích (tzv. cloud storage), přes které běží citlivá data velkých evropských firem. Jejich obchodní zájmy jsou tedy přímo ohroženy.
- Za druhé, velkou část špionáže vůbec neprovádí vládní agentury, ale kontraktované soukromé firmy jako např. ona firma Booz Allen Hamilton, v níž pracoval právě E. Snowden. Co tyto firmy se získanými daty dělají, je naprosto nejasné a neprůhledné.
- Kvůli globálnímu přenosu dat se tedy fakticky stalo, že evropský zákon o ochraně dat je ve skutečnosti neúčinný. EU legislativa v tak závažné věci nesmí být k smíchu, proto musí s USA vážně jednat.
- Za třetí, aktivistické weby potvrdily, že v několika dokumentovaných příkladech byly tyto špionážní instituce využity k tomu, aby místním úřadům dodaly údaje o různých veřejných aktivitách. Soukromé špionážní agentury tedy slouží k potlačování demokracie.
- Ředitelé těchto firem jsou bývalí vysocí politikové, generálové a vedoucí úředníci v CIA. Skrze mechanismus tzv. "otočných dveří" (revolving door) volně pendlují mezi soukromým a státním sektorem. Vzniká začarovaný kruh politického a soukromého lobbingu a tím se koncentruje moc jednoho procenta nad celou společností za pomocí státního aparátu.