Jürgen Trittin (Bündniss 90/Zelení) nedůvěřuje národním státům a chce, aby se evropské státy vzdaly své suverenity ve prospěch Evropské komise a Evropského parlamentu. Pro německé Zelené to má být volební téma. Je to však za stávajícího deficitu demokratického rozhodování v EU ta správná cesta? A jak se k tomuto tématu postaví čeští Zelení a další politické strany? Nemělo by toto být především hlavní volební téma, místo handrkování se o třicetikorunové poplatky?

1. Suverenita zemí skončila přijetím eura

Trittin říká, že je potřeba poučit se z průběhu řešení krize eura, která ukázala, že národní instituce nejsou schopny řešit problémy bank. Evropská komise by měla proto převzít rozhodování o bankovním sektoru. Citujme šéfa německých Zelených: “Francie nenechá padnou PNB Paribas, Německo nenechá padnout Deutsche Bank“.

Trittin však nebere v potaz, že všechny země, které vstoupily do eurozóny, se prakticky suverenity vzdaly. Jakmile byly připraveny o možnost devalvace své měny a korigování směnného kurzu podle vývoje ekonomiky země, přestaly být pány ve své zemi a přestaly mít také vliv na ovlivňování ekonomických procesů. Řízení monetární politiky se přesunulo do Frankfurtu a cíle Evropské centrální banky jsou určovány politikou amerického Fedu.

Ovšem s tím rozdílem, že euro není ještě pořád dolar. Ale i jeho status světové měny v těchto časech pomalu končí. A inflaci způsobenou nadměrným tiskem peněz nelze z Evropy tak úspěšně vyvážet, jako z USA. Amerika potřebuje válku v Sýrii nejenom kvůli strategickému boji o energetické suroviny, zde zejména o plyn, nýbrž kvůli posílení dolaru jako světové měny a jeho udržení v devizových rezervách ostatních zemí. Tím se problém vnitřní inflace v USA odsouvá a stává se druhořadou záležitostí.

2. Pro koho pracuje Evropská komise

Evropská centrální banka naprosto nerespektuje svůj právní status. Draghiho politika nízkých úrokových sazeb nahrává bankám, a ničí úspory občanů. Jak chce Jürgen Trittin přesvědčit voliče, kteří nejsou hluší a slepí? Evropská komise, Evropská centrální banka a jednotný bankovní dohled se stávají nástrojem, jak zajistit, aby byly zničeny malé banky, družstevní spořitelny a záložny, usilující o férovější způsob obchodování. Ty jako jediné nespekulovaly s penězi svých střadatelů a nevyprodukovaly nekonečné černé díry. Přesně tento typ "podnikání" mají ve svých bilancích „systémově relevantní banky“, které je nyní nutné zachraňovat buď přímo z peněz daňových poplatníků (bail-out), nebo dokonce tím, že se seberou lidem přímo peníze z jejich spořících účtů, tzv. bail-in. Viz náš článek EU umožní vyvlastňování střadatelů v zájmu záchrany bank.

Jak chce přesvědčit Trittin voliče, že bankovní unie nebude sloužit k větší koncentraci bankovního korporativního kapitálu? Možná BNB Paribas a Deutsche Bank sice skončí, ovšem budou převzaty GP Morganem nebo bankou Goldman Sachs. Zvláště, když Evropská komise nebyla schopna od vypuknutí krize přijít s jediným smysluplným návrhem, aby spekulativní obchody přestaly ničit reálnou ekonomiku. Tím myslím zejména okamžité znovuzavedení Glass-Steagallova aktu, rozdělující striktně investiční a komerční bankovnictví, které zrušil Bill Clinton v roce 1999. O dalších možných opatřeních by se dala napsat rozsáhlá přednáška.

Jistě by bylo pěkné vidět, jak je Evropská komise kompetentní a dokáže vzít kormidlo pevně do rukou a natočit loď tím správným směrem. Bohužel opak je pravdou. Klíčové finanční instituce EU jsou od samého počátku plně v rukou lobbistů finančních korporací a neslouží zájmům suveréna – evropského lidu, nýbrž bohům finančních trhů. A ten, kdo se vzpouzí, jako Viktor Orbán v Maďarsku, na toho se vždy najde nějaké "porušování evropských hodnot". Viz naše články o Maďarsku, poslední je zde. Jaké hodnoty ovšem dnes Evropu tvoří, to dodnes není jasné.

3. Krize eurozóny ustavuje nedemokratické bankovní instituce

Krize eurozóny byla využita k ustanovení institucí, které nemají s demokracií nic společného. Zejména ESM, který se stává neomezeným vládcem nad bytím a nebytím majetku států, viz náš poslední článek Řecko předává suverenitu státu mezinárodním bankéřům. Rada guvernérů ESM rozhoduje každý rok o rozpočtu ESM a schvalování rozpočtu bylo a mělo by být odjakživa v demokracii záležitostí parlamentu. Rada guvernérů má absolutistickou moc, může požádat kdykoliv o zvýšení prostředků a prostředky jí musí být poskytnuty státy do 7 dnů, i kdyby to mělo za následek totální kolaps ekonomik. Přičemž není určena žádná horní hranice, ESM nepodléhá žádné kontrole.

Je překvapující sledovat, jak stávající politické strany nechtějí reflektovat hnědou rozpínavost finanční chobotnice a nevidí stále více se prohlubující deficit demokracie v EU, jejíž instituce pracují ve prospěch velkobank a finančního kasina. Že je to pravice, která slouží zájmům úzké elity, nikoho asi nepřekvapí. Heslo „Když padne euro, padne i Evropa“, je lež, kterou vyslovila Angela Merkelová.

O to více překvapuje slepota evropské levice, která nemá v programu službu bankovnímu kapitálu, ale lidem. Zelení se hlásí k modelu ekologicky udržitelného rozvoje a bojují proti bezbřehému konzumerismu. Ale ani oni nepožadují reformu institucí Evropské unie a nastavení mechanismů, které zajistí fungování skutečně demokratických principů a zásady subsidiarity. Úpadek levice a Zelených svědčí o hluboké krizi evropské parlamentní demokracie.

4. Evropa zdola, i ekonomicky

Potřebujeme jiné hodnoty než je euro, které se stalo kořistí velkých bank a amerického finančního kasina. Už i Frankfurter Allgemeine Zeitung vždy věrný pravici a velkým bankám si všímá toho, že potřebujeme nový finanční systém a také přepsat učebnice ekonomie. Finanční koráb klesá ke dnu, i když se na palubě pořád tancuje.

Mechanismus může být nastaven i jinak. Euro bude existovat, vedle něho však mohou existovat i další měny na národní, nebo regionální či lokální úrovni. Peníze se musí však stát pouhým médiem, který umožní bezproblémové fungování transakcí v ekonomice, musí přestat být komoditou, se kterou se obchoduje, tedy zbožím. To ovšem neznamená, že nebude existovat tržní ekonomika. Podívejte se na naše číslo věnované alternativní ekonomice (2013-12) nebo číslo věnované etickému bankovnictví (2013-10).

Můžeme myslet globálně, jednat ale lokálně. Jediným smyslem Evropské unie nemůže konkurenceschopnost a neustálý růst, ještě k tomu v globálním měřítku. Tato planeta to prostě neunese. Voliči se přejí žít v mírové Evropě. Ale chtějí zachovat to, co je pro ni jedinečné: pestrost národů, kultur, tradic a jazyků. Především však kulturu hodnot, které je potřeba přenést i do oblasti ekonomického života. Touto hodnotou však nemůže být zisk jako jediné kritérium úspěšnosti našeho života.

Další články k tématu:
EFSF a ESM: kde zůstaly miliardy na záchranu eura?
Je Evropská unie ztraceným projektem?
EU umožní vyvlastňování střadatelů v zájmu záchrany bank
Sedm těžkých hříchů EU