Nedávný článek Komu a jak sype americký gulag ukázal, že privátní vězeňství je v USA velkým byznysem. V roce 2010 měly privátní basy 130,000 vězňů a 16,000 imigrantů. V té době si dva hlavní vězeňské koncerny Corrections Corporation of America (CCA) a GEO Group vydělávaly okolo 3 miliard dolarů. Pochopitelně i zde platí, že čím více vězňů, tím větší je zisk: z pobytu, předražených telefonů, z nucené práce téměř zadarmo a z mnoha dalších možností.
Je jasné, že například uvolnění drogových zákonů ohledně marihuany (viz článek Policejní příručka pro huliče) přijali tito "podnikatelé" v velkou nevolí. Stejně tak vyprazdňují věznice nové zákony o nenásilných trestných činech. Ale žádný strach, USA má světové prvenství v počtu uvězněných na hlavu, a to se jistě hned tak nezmění.
Zisk se krátí, tak se pilná vězeňská lobby pustila do ofenzívy. V roce 2012 napsala CCA dopis 48 státům USA s tím, že jejich státní věznice koupí a bude je provozovat 20 let. Ovšem podmínka je, že zajistí alespoň 90 % naplněnost věznic. Republikány ovládané státy s tím asi takový problém nemají, ale i tak by asi nešlo o žádný jednoduchý úkol. Ale nekup to, když je to tak laciné, a navíc platí, že provoz věznic rozhodně laciný není.
Zato je mnohem lacinější systém gulagu na ekonomické zotročení a různé formy vydírání. O tom jsme psali v minulém článku. Navíc se množí podezřele jednoduché útěky z těchto privátních věznic, a to zejména drogových dealerů a jiných individuí, které mají movité kamarády nebo velké zdroje peněz. Jedno takové zařízení v Arizoně musel stát nechat zavít, protože uprchlí vězni zabili na útěku tři nevinné lidi v autě. Privátní firma ovšem okamžitě zažalovala stát z toho, že neplní řádně uzavřenou smlouvu o obsazenosti věznice na 97 %. Postele a cely musí být plné.