Itálie společně s Francií chtěla za facku lybijské zásoby zemního plynu a ropy. Tak se domluvili s NATO a s USA, že na základě známého triku zvaného "humanitární bombardování" zničí zemi a podporou teroristů a povstalců svrhnou Kaddáfího režim. Obojí klaplo na jedničku. Humanitární bombardování Libye proběhlo v roce 2011, kdy EU a USA pomohla povstalcům (mimo jiné i z al-Kájdy), aby porazili "diktátora" Muammara Kaddáfího. Článek Vyplatilo se Západu zničení Libye? zdůraznil, že válka v Libyi se nevedla ani tak o svržení Kaddáfího, ale zejména o strategickou kontrolu ropy a zemního plynu, na němž závisí zejména Francie a Itálie. Proto byly tyto země hlavním aktérem invaze do Libye, k níž se pak přidaly USA. Jak si tedy dnes Libye stojí? Odpověď je celkem jednoduchá: místo zemního plynu a ropy vyváží hlavně terorismus, který předtím v zemi téměř neexistoval. Měl na něj monopol pouze Kaddáfí osobně. A z Libye se stal rozpadlý stát (tzv. failed state), kde přestaly fungovat základní instituce. Viz článek Libye, příklad státu zničeného podle ukrajinského scénáře.

Na toto všechno naše média zapomněla a přidala další historku. Italský premiér Matteo Renzi nyní měl tu drzost, že po zničení Libye natáhl ruku pro další pomoc z EU-daní za to, co již s Francouzi, NATO a USA společně zdevastovali.

Matteo Renzi wrote:
"Myslím, že agentura OSN pro uprchlíky by měla zřídit uprchlické tábory na libyjském pobřeží," řekl dnes Renzi podle agentury ANSA. "Absence mezinárodního společenství a OSN v Libyi vytváří rizika pro otevření dveří fundamentalistům, kteří tam předtím nebyli," dodal.

Stejně mluví italský prezident Giorgio Napolitano, který vyzval EU, aby platila za italsko-francouzské zničení Libye. Oficiálně se to jmenuje "pomoc při řešení problému masivního přílivu nelegálních přistěhovalců ze severní Afriky". Lidé z rozvrácených zemí neokoloniální Afriky chtějí do EU, která si bere jejich suroviny a nechává jim bídu administrovanou loutkovými režimy. Je pravda, že jen v Itálii se od začátku roku zvýšil počet ilegálních imigrantů s prvním čtvrtletím roku 2013 o 823 %. Ale Italové mají ukořistěný plyn a ropu z Libye, takže mají z čeho platit.

Nebo to bylo tak, že my jsme z našich daní zaplatili dobytí Libye a zisk nyní patří těžebním společnostem? A ty pochopitelně žádné daně neplatí, na to jsou moc velké a mocné. A my občané teď máme platit i ony tzv. "kolaterální škody" a následně i účet za teror vyvážený z Libye? A kdo do EU tento teror donesl a kdo tyto povstalce proti Kaddáfímu vyzbrojil? My občané jako EU-plátci tohoto dobrodružství jsme tedy dostali na stůl účet za zničenou zemi a platíme jako mourovatí:

  • Za zničený stát, který potřebuje naši EU-pomoc a předtím byl v zisku díky vývozu plynu a ropy za světové ceny;
  • tento ekonomicky zničený stát navíc rozdělila občanská válka, která vyváží do světa zbraně a teror;
  • tento teror ničí jako EU-demokracii tak, že ji stojí ohromné a skryté prostředky na zbrojení;
  • tyto peníze shrábnou korporátně-fašistické skupiny napojené na státní rozpočet a tím dále ničí demokracii;
  • protože Libye jako stát prakticky přestala existovat, od jejího pobřeží míří do EU vlny uprchlíků z Afriky, kteří tragicky umírají ve Středozemním moři; jejich záchrana se stala morálním problémem, nejen materiálním.


Na druhé straně privátní korporace privatizovaly tento zisk, na rozdíl od socializovaných ztrát:

  • ropu a plyn mají prakticky zadarmo;
  • neplatí daně a škody nechaly velkomyslně státům, EU a jimi ovládané politické reprezentaci;
  • za dva roky poté z nás dělají blbce a chtějí další pomoc za to, co zničily;
  • a totéž začaly vesele dělat na Ukrajině.


Zítra jsou volby do Evropského parlamentu, jehož současní poslanci se většinově chovají jako hloupé ovce. Je načase s touto komedií přestat.