Assadův rozhovor pro syrskou TV

Tento důležitý rozhovor k situaci v Sýrii byl uskutečněn 31. 10. pro syrskou TV a trval více než hodinu. Přikládám kompletní Youtube zde, titulky jsou v angličtině.

Rozhovor bude nejspíš brzy smazán, takže si klikněte na kompletní anglický přepis rozhovoru v PDF, ke stažení zde. Prezident Assad se chová jako suverénní (a vítězný) představitel státu a jeho postoje k celkové situaci v Sýrii stojí za zmínku. V bodech předkládám hlavní témata.

• ISIS je ideologická struktura založená na nacionalistické bázi wahábismu. Ten trvá už dvě století a bude existovat i po smrti al Bagdádího. Američané ho propustili z vězení v Iráku a od té doby je to jejich člověk. Zda a jak byl zabit, to je americký Hollywood.
• Současná válka s Tureckem, vyjednaná pásma příměří u hranic. Skvělý ruský tah, zatím vyšel. Američané se stáhli ze severu Sýrie, Evropané nedostali tuto oblast jako tzv. mezinárodní zónu" (návrh Německa), Rusové vyjednávají s Turky, civilisté nejsou zabíjeni ve válce dvou pravidelných armád. Jistěže se tam Turci zakopávají, jako by tam měli zůstat navždy, ale tato dohoda platí jen dočasně. Turci nelegálně okupují území Sýrie a bude-li třeba, nakonec tam půjde bojovat SAA.
• Idlíb a jeho proturečtí teroristé. Podobný scénář jako kurdská území na severu. Proces v Astaně zavedl diplomacii, Sýrie rok čekala na dodržování dohody. Dnes už běží osvobozování Idlíbu útokem SAA. Princip je stejný jako v případě Kurdů: Neudělat si z Turecka otevřeného nepřítele, protože situace v této zemi je velmi komplikovaná. Erdogan versus civilisté a část armády, kterou nepacifikoval při proamerickém puči.
• Turecko je americký-proxy spojenec, ergo nepřítel Sýrie. Je nečitelný, protože není jasné, jak a nakolik jej řídí Spojené státy. Rusové skrytou agendu v Sýrii nemají a jejich jednání má jasnou logiku. Ale v každém případě je třeba politicky jednat a pak teprve bojovat, až selhala diplomacie.
• Začátek barevné revoluce. Mělo jít o politickou změnu revolucí zdola, ale když se nepodařila, tak Američané a Západ zavedli ozbrojené povstání přes jimi placené a podporované teroristy. Obrana tzv. "demokratických hodnot" je v tomto případě úplně k smíchu.
• Problém Kurdů na Turky okupovaných územích Sýrie. Kurdy zradili Američané, když byli Kurdové tak hloupí, že (jako obvykle) uvěřili slibům CIA. Hlavní problém je kurdská SDF podporovaná USA. Pokud se budou chovat slušně a umožní zavedení syrské svrchovanosti nad územími ve smyslu administrativy a státní zprávy, tak se bude jednat. Jednání v tomto bodě budou probíhat krok za krokem.
• Problém s Kurdy a dalšími opozičními skupinami je v tom, že jsou plné amerických agentů a jsou placené arabskými zeměmi. To se asi brzy nezmění a proto Sýrie nebude ještě dlouhou dobu normálním klidným státem. Sýrie byla a je multikulturním a multináboženským státem. Kurdové zde mohou žít jako Arméni. Ti mají vlastní kulturu, náboženství a přitom jsou vlastenci, nikdy Sýrii neprodali. Územní integrita státu je základní pravidlo pro každou menšinu.
• Problém s obviněními o utlačování práv menšin. Proč nás obviňuje Západ a USA, kteří naprosto excelentně rozvrátili Sýrii právě podporou vybraných menšin? Sýrie musí v této fázi hájit se zbraní v ruce územní integritu a všechno ostatní je třeba podřídit obraně země. Navíc je zásadní problém jak integrovat mladé bojovníky, kteří prožili půl života mimo stát v chaotickém prostředí teroristických skupin. Totéž platí pro normální syrské děti, které málem jednu generaci nezažily normální školní výuku.
• Trumpova politika a okupace syrských ropných polí. Řeči Trumpa nemají cenu, tu mají jen fakta na bojišti. Okupace ropy je nezákonná, USA půjdou od válu, ale ne hned. Nejprve je třeba etablovat státní svrchovanost na území Sýrie a smířit občany se státem. Pak dojde i na ropné okupanty a mezitím pojede partyzánská válka na tomto území.
• Asadova osobní návštěva bojiště v Idlíbu. Znamená to už frontální útok? Ne, byl jsem i jinde na bojištích, ale území Džazíra je klíčové pro budoucí ofenzívu. ISIL v Idlíbu je přímo napojený na proturecké teroristy v severní Sýrii.
• Komplikovaná jednání s Tureckem. Nazval jsem Erdogana zlodějem, všem lže a každého vydírá. Tady je klíčové zapojení Rusů, ale jednat se musí, i když mnozí v Sýrii mne za to kritizují. Erdogana osobně rád nemám, ale v zájmu Sýrie s ním budu jednat, kdykoli je to třeba.
• Západní blokace Sýrie, aby SAA nešla do ofenzívy proti jimi podporovaným islamistům. Je to složité a řeší se to případ od případu. Někdy přistoupíme na příměří Západem podporovaných teroristů, abychom zachránili životy civilistů. Jenže pod teroristy nemohou lidé dlouhodobě žít, takže se situace nakonec musí vyřešit, třeba i vojensky. Tady jsou Rusové, Íránci a my na stejné pozici.
• Civilisté ve válce. Několikrát jsme usilovali o zřízení koridorů, aby mohli uprchlíci odejít. Ale udržení koridoru stojí životy našich vojáků, pokud začnou být ostřelováni i s civilisty. Takže je to složité, protože musíme chránit na prvním místě armádu, pokud teroristé zaútočí na koridor.
• Teroristé a jejich možnosti. Už nemají kam jít. Turecko si je do země nepustí a jiné státy také ne. Jednání v tomto bodě vedeme na všech stranách, pomáhají nám Rusové, ale zatím žádné výsledky.
• Izrael. Stejná okupační velmoc jako Turecko, stejná strategie. Jenže Sýrie neuznala Izrael jako stát, takže tam je mnohem složitější situace než v případě Turecka. Jednali jsme v roce 1990, výsledek žádný. S Tureckem se jednat dá, protože partnery v rozhovoru jsou také Írán a Rusko. Bojujeme i proti teroristům, kteří slouží jako proxy Izraele, takže tam je situace podobná jako s Tureckem.
• Sýrie a Arabská liga. Máme pozastavené členství, ať se nad sebou konečně zamyslí, když je jasné, kdo je legitimní vláda v Sýrii. Tady dokonce musíme odolávat i tlaku Rusů a Iránců, kteří chtějí, abychom byli v jednání s arabskými státy flexibilnější. Jenže oni převedli své teroristy z ISIL pod tzv. "umírněnou opozici" a bojují proti nám dál. Zatím jsme se v zásadních bodech na ničem nedohodli.
• Rezoluce RB 2254. Příprava na novou ústavu je součástí závazku Sýrie, ale nejprve je třeba zbavit se teroristů, kteří okupují celá území v Sýrii. Takže první bod je územní suverenita státu a další krok půjde k politickému jednání. Západ používá konstituční výbor jako páku, aby v zemi udržel současný teroristický stav, což není v našem zájmu. V konstitučním výboru, viz první jednání v Soči, navíc jednají strany, a ne vláda. První snaha je, aby na jednáních byl nějak zastoupen syrský lid, což je nyní problém. Američany podporovaných zástupců teroristů je tam celkem dost.
• Jednat mají Syřané se Syřany, a ne cizí zástupci velmocí. OSN tam hraje pozitivní roli. Jednání v Soči byla první krok k rozumnému postupu. Zatím je to dost manipulované směrem nepřátelským Sýrii, ale to se dá časem korigovat. Shoda je v tom, že bude nová ústava země. Ale na jejím znění musí být plná dohoda, a od toho jsme zatím daleko.
• Správa státu. To je dost zoufalá situace. Spousta nekompetentních a líných funkcionářů, nefunkční administrativa. Spousta úředníků ve válce utekla z postů, jiní se nechali zkorumpovat. A k tomu je třeba přidat cílené teroristické útoky na celou infrastrukturu země. Lidé kritizují státní správu, jako by nebyla válka, a přitom jsme jako země navíc v režimu západních sankcí. Něco se daří, hodně ne. Velký úspěch je zavedení elektřiny a plynu do měst.
• Sankce. Jsme odříznuti od dolarového obchodu, žili jsme z turismu, z exportu zemědělství. Válka zničila příjmy dolarové ekonomiky. Klíčová věc je obnovení důvěry lidí v syrskou měnu. Nákupy na trhu za dolary ničí chudé lidi, protože extrémně zvedají ceny. Snažíme se zajistit alespoň dostupnou cenu pro základní potraviny.
• Ekonomika. Zázrak je, že přežila syrská libra, která měla podle odhadů teroristických pomahačů padnout okolo roku 2012. Lidé ji stále věří, ale ceny jsou de facto dány v dolarech a na kurz dolaru nemáme žádný vliv. Pokud se podaří nastartovat ekonomický cyklus výroby a spotřeby, tak začne fungovat i národní měna.
• Jako prezident připravuji přechod země od válečné ekonomky na normální, ale to je opravdu složitá věc. Například boj proti korupci je zásadní problém, protože role státu se proti předešlé epoše bez války zásadně zvýšila. Korupce nyní bere zdroje státu, které naprosto nutně potřebujeme mít v ekonomice a destruuje důvěru lidí ve stát. Teď se čistí vnitro, telekomunikace, soudnictví a další ministerstva, protože musíme obnovit důvěru lidí ve státní instituce. Nejsme "režim", jak nám nadávají na Západě, ale byli jsme a zase budeme funkční stát. Pozitivním příkladem jsou obnovená jednání s podnikateli. Kde se jim začalo dařit, tam jsem mohli společně odstraňovat korupci a zvýšila se důvěra v syrskou libru.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!