Po léta byli zticha, teď je italská církev pobouřena chováním politických elit. Za to v Česku panuje biskupské mlčení k výzvě Václava Klause, aby církev podpořila demontáž sociálního státu. V posledních letech římská katolická církev dělala často, že nevidí, když se objevovaly zprávy o sexuálních a korupčních skandálech politické elity v zemi, jejichž častým protagonistou byl premiér Silvio Berlusconi. Nedávno publikovaná informace o konání párty v Berlusconiho domě, kdy jedna z dámských návštěvnic přiznala, že předváděla striptýz převlečená za jeptišku, už byla poslední kapkou a přidala k poháru hořkosti víc, než mohla církev unést. Tento týden církev dala najevo prozatím nejsilnější odsouzení italské vládnoucí třídy. Vyjádřila hluboké politování nad chováním, které má nejenom dopad na veřejné mínění, ale je neuvěřitelně smutné a pokleslé.
"Italové zírají konsternovaně na své politické lídry a pohled na zemi a její pověst zvenčí nebezpečně utrpěly", řekl v pondělí kardinál Angelo Bagnasco, hlava italské biskupské konference. V úterý vyzval "ke změně životního stylu" a dodal, že "země potřebuje revizi svých zvyků a stylu života", která by jí pomohla dostat se z kultury prázdnoty. Kardinál Bagnamasco nezvýraznil výslovně postavu Silvia Berlusconiho, který stojí v současné době před soudem a je obžalován z korupčního podplácení a z nedovoleného sexu s nezletilými. Přesto kardinál hovořil o bezuzdném chování a morálně nepřijatelných vztazích, které poškozují společnost. A pranýřoval vládnoucí třídu za to, že se zabývá sama sebou, zatímco italští občané bojují, aby vyšli s penězi do konce měsíce.
Bylo by pěkné, kdyby se našel v Čechách alespoň jeden člen české biskupské konference, který by našel odvahu odsoudit skandální chování českých politiků, kteří nám předvádějí dnes a denně prakticky totéž. Vzpomeňme účast nahého Mirka Topolánka na jedné takové párty ve vile Berlusconiho, setkání politických špiček a hospodářské lobby v Toskánsku, atd. Česká politická elita si libuje v mafiánských praktikách na italský způsob. A bylo by rovněž pěkné, kdyby se našel byť i jeden jediný biskup, který by rezolutně odsoudil facky rozdávané křesťanem Kalouskem, a následně omlouvané křesťanem Nečasem. Rozhodně se nezdá, že by naše církevní představitele bolela hlava z toho, že velká část národa nevyjde díky mizerným mzdám s penězi do konce měsíce. Navíc práci přes veškerou snahu často nemá. A zadlužuje se u státem podporovaných lichvářů, aby často zaplatila to nejnutnější živobytí. Ale reakci českých biskupů na podobná témata zatím asi nemůžeme očekávat, na rozdíl od jejich italských kolegů.