Srpen 08, 2010
Vážení novináři a zástupci médií,
z reakcí některých z Vás plyne, že rostoucí ceny vody jsou pro Vás impulsem prozkoumat vodárenské odvětví. Domnívám se, že tento důvod je „až“ druhořadý a vysvětlím proč. Růst ceny vody je totiž způsoben katastrofálními podmínkami privatizace prodeje vody. Důkazem toho jsou hospodářské výsledky soukromých provozovatelů a veřejných vlastníků vodáren (měst a obcí). Jako příklad uvádím výsledky privatizace provozování vodovodů a kanalizací na Moravě.
Městy kontrolované a vlastněné společnosti:
Vak Zlín, a. s. zisk 6 480 mil. Kč za rok 2009
Vak Prostějov, a. s. zisk 1 803 mil. Kč za rok 2009
VHS Olomouc, a. s. zisk 10 636 mil. Kč za rok 2009
Moravská vodárenská, a.s., soukromý provozovatel z koncernu Veolia, provozující majetek výše uvedených městských vodáren, dosáhl v roce 2009 zisk 125 991 mil. Kč.
Rozdíl v ziscích ve prospěch soukromé společnosti, dosáhl v roce 2009 částky více než 100 mil. Kč!
Ve vodárenství nejde o faktury za 3-5 tisíc Kč. Ony malé fakturace musíte násobit počtem domácností, platbami firem a platbami za odvedené srážkové vody. V ČR jde ročně o miliardové tržby a stamiliónové zisky.
66 % VŠECH VÝNOSŮ z takřka celého vodárenství končí u soukromých firem. Tečou k nim zisky v řádu stovek miliónů korun. Proti tomu by se nedalo nic namítat, pokud by soukromé firmy financovaly také alespoň 66% VŠECH NÁKLADŮ, do kterých patří i financování INVESTIC, tj. výstavba infrastruktury. Realita je zcela jiná. V ČR je nastaven systém, kdy téměř 100 procent všech investic hradí veřejný sektor (městské vodárny, města, obce a kraje, SFŽP, fondy EU)!
Bez vodárenské infrastruktury vodu spotřebiteli NIKDO neprodá. Investice do infrastruktury znamená zásadní nákladovou položku pro veřejné rozpočty. Důvodem je podkapitalizování odvětví v době socialismu a závazek ČR splnit směrnice EU v odvětví životního prostředí po roce 2004. Výši potřebných investic odhadlo Ministerstvo zemědělství na 100 miliard Kč.
Financování investic
Investice do vodárenství byly do privatizace vodáren financovány z rozpočtů veřejného sektoru, ale významným vlastním zdrojem financí byly rovněž výnosy tvořené fakturací za prodej vody spotřebitelům. Peníze z vodárenství tekly zpět do vodárenství.
Privatizací vodáren se tento systém zásadně změnil. Nadnárodní koncerny řeší priority svých akcionářů (zisky a dividendy). Peníze za vodu vybrané od spotřebitelů tečou mimo odvětví a často i mimo Českou republiku výhradně k soukromým firmám, které do infrastruktury neinvestují vůbec nebo jen minimálně.
Geniální systém, ale pro koho?
Původní tok peněz od spotřebitelů ve vodárenství byl změněn privatizací. Do systému peněžních toků voda – spotřebitel – vodárna – infrastruktura byly na straně přítoku peněz instalovány soukromé subjekty. Systém se změnil na voda – spotřebitel – nadnárodní koncern – vodárna – infrastruktura.
Nadnárodní koncern inkasuje za prodej vody peníze, které původně spotřebitel platil městské vodárně. Dokumenty na portálu www.vodarenstvi.com dokládají, že převážná část soukromých firem je instalována výhradně do zisky tvořící části podnikání, tj. do provozování vodovodů a kanalizací. Nákladově drahá část vodárenského podnikání, tj. výstavba nové infrastruktury, byla ponechána na veřejném sektoru.
Půjčili byste si od leasingové společnosti peníze na koupi auta, které byste okamžitě pronajali zpět leasingové společnosti za nájem, kterým byste spláceli leasing? Proč byste to dělali? Proč to dělají čeští politici?
Informace na našem vodárenském portálu dokládají to, co je evidentní. Soukromý subjekt má při provozování monopolu jinou prioritu (zisk) než veřejný subjekt (obnova a rozvoj infrastruktury). Evropská komise má na provozní systém obdobný názor, a proto odmítá dotovat zisky koncernů.
Zeptejte se na názory a důvody MŽP a zástupce EK.
Cíl portálu www.vodarenstvi.com je dostat informace k veřejnosti a zabránit zneužívání veřejných rozpočtů. Nadnárodní koncerny disponují miliardami. Nevýhodné smlouvy s koncerny uzavírají politici s neomezeným vlivem a bez jakékoliv odpovědnosti (justiční mafie). Média musí z něčeho žít (koncerny inzerují jedna radost).
Proto se zakladatelé a spoluautoři portálu při jeho spuštění dne 28. října 2008 dohodli na pravidle, že s nikým nebudou probíhat žádná setkání a jednání. Eliminují se tím různí „Vaškujové a Vykukové“.
Pokud budete potřebovat něco vysvětlit, je možné věci konzultovat přes email [email protected]. Pokud budeme znát odpověď, tak odpovíme a doložíme důkazy. Věřím, že tím není nijak ohrožena možnost vzájemné spolupráce, která bude ku prospěchu nejen čtenářům týdeníku Ekonom, deníkům MF Dnes a Lidovým novinám, ale i všem dalším médiím.
S přáním pohody v životě
Břetislav Svoboda
Převzato z Outsidermedia