Duben 10, 2012
Den poté - nemyslím tím den po volbách, to ne, protože volby, ač super demokratické a navýsost svobodné, nic nezmění, akorát se vymění jedni šašci a klauni za jiné podobné korupčníky a zloděje. Myslím tím den (dny, měsíce a roky) po úspěšně provedené revoluci, tedy dny po změně systému. Revoluční změna není nějaká kosmetická úprava, jaká bývá po nových volbách, je to prostě totální změna. Ovšem slovo revoluce je naprosto zprofanovaný pojem, který vyvolává u mnoha obyvatel osypky a hrůzu. Místo slova revoluce bude tedy mnohem vhodnější používat pojem paradigma, ono je to sice naprosto stejné, vyjadřuje totéž, ale takový pojem je přijatelný pro všechny, zní to přece tak vznešeně intelektuálsky. Lidi si ale brzy zvyknou používat tento nový pojem stejně tak rychle, jako si zvykli používat slovo restituce, transformace, privatizace apod. Paradigma (z řeckého parádeigma = vzor, příklad, model) určitý vzor vztahů či vzorec myšlení. Je to takový souhrn základních myšlenek a předpokladů určité skupiny.
Předpokládejme, že zanedlouho proběhne v celé Evropě revoluce, tedy úplně stejně řečeno - dosavadní paradigma se vyčerpalo a už nevyhovuje při řešení problémů společnosti a nastupuje nové paradigma, a přijetí nového pradigmatu znamená revoluci ve vidění světa. Je nutno konstatovat, že už nikdy v budoucnu se nebudou konat nějaké revoluce, nýbrž se budou pouze nastavovat nová paradigmata. Třeba nějaká skupina bude chtít nastolit komunismus, což ovšem otevřeně pronést nemůže, a tak místo toho zprofanovaného pojmu komunismus použije - my chceme nastolit nové paradigma, a je to. Jiná skupina, třeba neonacistů, taktéž nemůže veřejně prohlásit - my chceme nastolit fašismus, kdepak, ale bezproblémově mohou hlasitě křičet - my nastolíme nové paradigma. A ještě třeba jiná skupina (ilumináti, zednáři, bilderbergové …) také nemohou veřejně psát o tom, že chtějí nastolit nový světový řád, no ale když řeknou, že chtějí nastolit nové paradigma, tak mohou psát furt a furt. Atd, atp. Přece Den po nastolení nového paradigmatu zní mnohem lépe než Den po revoluci. No ne?
Samozřejmě že kapitalismus neboli systém liberální demokracie a volné ruky trhu se osvědčil, má vynikající výsledky a je to převelice výhodný politicko společenský řád, ovšem pouze pro to jedno horní procento, pro takové ty Rockfellery, Rothschildy, Morgany, Goldmany, Lehmany, Duponty, Warburgy, pro majitele FEDu, MMF, SB a zajisté i pro jejich přicmrndovače a sloužící. Pro ně je tento systém nejlepší z nejlepších. To kdybych měl na kontě několik miliard, byl by nejlepším i pro mne.
No jo, ale pro těch 99 % ostatních je to systém krutý, nelítostný, sobecký, drastický, nevhodný, škodlivý, nemilosrdný, bezcitný, surový, drsný, bezohledný, zhoubný, ničivý, nezdravý, tyranský, brutální, zkázonosný, maligní, dravý, chamtivý, chorobný, nepřirozený, patologický, nelidský, násilnický, ničivý, záhubný, bestiální, zvrhlý, neurvalý, nehostinný, nevlídný, zrůdný, zvrácený, úchylný, perverzní, vyšinutý, nepřirozený - více synonym jsem se už nepokoušel hledat, ale ta uvedená jsou snad k popisu a vystižení systému dostačující.
Kdyby ti nahoře nebyli tak nenažraní a kradli by pouze o takovou čtvrtinku méně, udrželi by tzv. sociální smír, obyvatelstvo by sice reptalo, ale pracovalo a platilo daně, ale oni jsou tak neinteligentní, ba přímo debilní a dementní, že chtějí mít všecko, ostatní ať chcípají hladem. To, co prováděli kdysi v koloniích, teď zkoušejí na nás, a vypadá to, že ani my si to nenecháme dlouho líbit. Když to dokázali obyvatelé kolonií, tak my snad také, no ne? Takže ať se to komu líbí nebo nelíbí, k revoluci musí zákonitě dojít. Vlastně k revoluci ne, nýbrž k nastolení nového paradigmatu, tak je to správně. A je také jasné, že k tomu nemůže dojít v nějaké zemičce s deseti milióny obyvatel, nové paradigma bude nastoleno v celé Evropě.
A zajisté toto nové paradigma (revoluce) může být nastoleno naprosto klidným, pokojným, mírumilovným a docela nenápadným způsobem (jak ostatně také předpokládal Karel Marx), není vůbec nutné nějaké násilí.
Nejdříve v Bruselu, kde se bude rozhodovat, musí europoslanci vydat dekret o znárodnění bank, to je úplně první a zásadní základní věc. To už právě Marx před více než sto lety ukázal, že neúspěch Pařížské komuny (roku 1871) byl zapříčiněn hlavně tím, že komunardi neznárodnili centrální banku.
A co by měla dále popřevratová instituce v Bruselu třeba během měsíce udělat, aby nebyla porevolučním nadšením smetena? Musí prohlásit MMF a SB za zločinecké kriminální organizace a jejich představitele, tj. bankstery, pozavírat a postavit před revoluční tribunál (před paradigmatický tribunál by to jaksi nešlo). Bohatě by stačilo svést je do Davosu (tam to ostatně velice dobře znají, mohou se dokonce ubytovat ve svých dřívějších apartmánech), na jejich hlídání by stačila četa vojáků, přes ty kopce by banksteři neutekli, a tam by čekali na ortel. Nebo je posadit do nějaké výletní lodi, tam by se v pohodě vešli, ono jich zase tak moc není. Pokud se podaří nastolit nové paradigma i v USA, tož tam musí zrušit FED, či dát jej zase pod kontrolu Kongresu. Pokud se v USA nezdaří nastolit nové paradigma, tedy znárodnění FEDu, tož to by znamenalo „rozkmotřit se“ s námi, a byl by to velký průšvih, neboť Evropa by se tak stala nepřítelem USA.
To je zásadní popřevratový první čin. Ostatní záležitosti si budou řešit jednotlivé státy samostatně.
No a u nás? Co bude poté? Pro začátek by stačilo pouze vyřešit pár jednoduchých záležitostí - dle přání většiny obyvatel:
1. Jelikož se politické strany ve skutečné svobodné demokracii ukázaly jako nepoužitelné a nepoučitelné, nové volby bude nutno organizovat mimo politické strany, ty budou zrušeny jako mafiánská uskupení, vždyť politické strany neplní přání voličů, ba se dnes jeví spíše jako zločinná spolčení proti obyvatelům. Do parlamentu (i v Bruselu) budou zvoleni skuteční zástupci obyvatel. Návodů k provedení voleb zdola ala Milan Valach je k dispozici spousta, stačí vybrat. Každý kandidát na veřejnou funkci předloží stav majetku před nástupem do funkce a po skončení mandátu. Důkladná kontrola prověří údaje - nebude tudíž možné, aby kdokoliv z titulu funkce nadměrně zbohatl. Spousta lidiček bažících po moci bude tímto od kandidatury odrazena, a když ještě navíc budoucí kandidát bude muset podepsat prohlášení, že se nikdy nezúčastnil rozkrádání veřejného majetku, tedy majetku lidu, tak z těch dnešních známých politiků tam už neuvidíme ani jednoho.
2. Samozřejmostí bude znárodnění bank a strategických podniků. Zde ovšem to bude docela problematické, neboť skoro vše už patří cizincům (dobře si to hoši zařídili, ani znárodnit je nelze), ale odborníci-specialisté určitě řešení naleznou. Pouze stát bude mít právo tisknout peníze a půjčovat je bankám na úrok, a ne aby stát platil bankám, to musí být naopak! Banky zkrotnou a banksteři se vypaří.
3. Nový parlament konečně odhlasuje majetková přiznání, za což sklidí u obyvatel aplaus. Majetková přiznání bohatě dostačují k nalezení a označení zlodějů. Soukromé vlastnictví je svato, nic proti tomu, může to být i v nové ústavě, ale s dodatkem, že každý bude povinen prokázat původ majetku, tedy způsob, jakým k tomu přišel. Logicky navazuje zrušení anonymních akcií (na majitele), které propadnou ve prospěch státu.
4. Nově zvolení poslanci musí vyřešit urychleně problémy s nezaměstnaností. Bude třeba zřídit neziskové podniky, které mohou být klidně i ztrátové, bude je dotovat stát místo dotování nezaměstnaných. Zmizí tak veškeré podpory a podporisté, bez práce nikdo nedostane ani korunu. Je přímo zvrhlé, aby jeden člověk dřel jak mezek a druhý bez práce byl na tom po hmotné stránce stejně. Z ulic musí zmizet i bezdomovci, vždyť to je hanba civilizovaného státu! To ovšem souvisí i s bytovým problémem, není přece normální ani morální, aby na neštěstí jiných druzí vydělávali nehorázné peníze. Bude přímo nutností zrušit rentiéry. Bytová otázka je ryze politický problém, nikoliv ekonomický!
5. Prohlásí všechny vlády od roku 89 za zločinecká spiknutí proti lidu republiky, jejich zločiny jsou tímto aktem nepromlčitelné, vydá zatykače na členy vlád od roku 89. Obyvatelstvo bude konečně spokojeno, když uvidí ministerské předsedy a ministry v celách kriminálů. Tihle zemští škůdcové nebudou mít šanci někam utéci či se někde schovat. Kam by tak mohli utéci, kde by se mohli schovat? Snad jedině do nějakého afrického státu, do nějaké savany, buše či na Sibiř, tam by se dost obtížně hledali.
No a potom nastane pro parlament běžná rutinní činnost.
Silně pochybuji, že by si popřevratoví poslanci a ministři zvali k radění ekonomy a nadmíru je finančně odměňovali. Vždyť ekonomie je pavěda - stejné výsledky nám dodají haruspikové či augurové, kteří věští budoucnost z letu ptáků či z vnitřností zvířat, hlavně jater, nebo věštby z prasklin želvích krunýřů, ba i okultisté, kteří zaznamenávají hlasy ze záhrobí dodají stejná moudra. Hlasy ze záhrobí ostatně častokrát slýcháme od nejpřednějších ekonomů - citují přece z ekonomických pojednání z minulých staletí (tedy ze záhrobí). Vždycky mne velice rozveselí ta často používaná známá Lafferova křivka, která má prokázat přímou vazbu cíleného snižování sazeb daní na celkový růst jejich výběru. Že je to geniální teorie, mají prokázat přesložité matematické vzorečky mající jakoby dokazovat pravdivost. Ale realita je jiná, srozumitelně řečeno takováhle: čím méně budu dávat krávě krmiva, tím více bude dávat mléka. Čím méně krmiva pro slepice, tím více vajíček bude. Logicky dovedeno do konce - nebudu-li dávat krávě a slepicím žádné krmení, bude nekonečně mnoho mléka a vajec. To přece vyplývá z Lafferovy křivky. Velice úspěšně tuto teorii uvádí do praxe náš ministr financí.
Takže den po nastolení nového paradigmatu všichni ti defraudanti, korupčníci, lupiči, bandité, mafiáni, prostě ti zemští škůdci, budou ve vězení, což je samozřejmě v naprostém pořádku. Ale zde nastane velký problém s mocí soudní, co s ní? Moc soudní je tak šíleně rozklížená a rozvrácená, že bude velice obtížné upravit ji do podoby alespoň trošku přijatelné. Vyházet všechny soudce asi nepůjde, kdo by potom soudil? Soudcovat tedy budou ti soudcové, které má náš stát k dispozici. Tak třeba JUDr. Langrová odsoudí na doživotí svého manžela, třeba už budou po rozvodu, zgustne si, proč ne? Ovšem kdo bude soudit ji? Nebo jenom si třeba představme, jak Salichov bude soudit Veseckou či Sváček Rampulu, nebo taky naopak. Co s tím udělat? Vidím řešení - nedostatek soudců budeme řešit dovozem z ciziny, třeba právníci z Číny by byli vhodní. Navíc budou docela laciní, rychlí a nebudou procesy dlouho protahovat, budou placeni od kusu. Když po nedávném převratu nám mohli radit ekonomové z USA jak provést transformaci našeho fungujícího hospodářství na nefungující, proč by nemohli soudit JUDři z Číny? V té nedávno nově postavené Sazka aréně bude místa dost i pro televizní štáby, které zprostředkují obyvatelstvu v přímém přenosu jak vyhlášení rozsudků, tak i jejich neprodlené vykonání.
Trest smrti bude samozřejmě zaveden (referendem) v celé Evropě, vždyť je nesmyslné, aby chladnokrevní vrahové a lupiči byli chováni ve vězení jako v bavlnce, když nadělali tolik pekla, přece nebudeme směšní jako naši přátelé a bratři v USA a dávat třeba třikrát doživotí či 250 let za mřížemi, copak jsme defektními idioty?
Představuji si, jak televizní hlasatelka ve večerních zprávách pronese toto důležité oznámení: Vážení zloději, lupiči a korupčníci, dostavte se během zítřka před vchod nejbližšího vám vězeňského zařízení, kde požádáte o přijetí do vazby, sepíšete pak za pomoci dozorce doznání, které bude předloženo soudnímu tribunálu. Za každou zamlčenou zlodějnu či korupci vám pak bude připsán k dobru rok navíc, vzpomínejte proto bedlivě a pečlivě i na maličkosti. A ještě dodá - manažeři naší televize, vlastně vaší televize, se šli v předstihu přihlásit už dnes.
Závěrem musím smutně konstatovat, že tomu může být samozřejmě úplně jinak, že žádné nové paradigma nebude, ba naopak, použijí se stará, konzervativní a osvědčená paradigmata. Takže to může dopadnout asi tak, jak to výstižně popsal Martin Kunštek v článku Mezi námi darebáky: Jenom abychom po dalších volbách neviděli v sevřeném tvaru pochodovat do Parlamentu novou poslaneckou frakci v bomberech a nablýskaných kanadách. Hitler také přišel k moci v době ekonomické krize, rozvratu státu a provázen skandály ostatních politiků.