„Masakry v dohledné době neskončí“, napsal americký sociální kritik a filmař Michael Moore v reakci na poslední masakr v Sandy Hook, Newtown, Connecticut (27 mrtvých). Stejný názor vyjádřil už v rozhovoru s Piersem Morganem v pořadu stanice CNN v červenci 2012 po masakru, který se odehrál při půlnoční premiéře filmu Batman na předměstí Aurora, Denver, Columbia (12 mrtvých, 29 zraněných).
Zbraně se v Americe už nenosí do banky, ale z banky!
V úvodní scéně dokumentu Bowling for Columbia si Michael Moore na základě inzerátu otevřel účet v bance a jako bonus k účtu získal zbraň. Zbraně se v Americe už nenosí do banky, ale z banky. Viz úvodní video.
A zatímco veřejná debata se zabývá řešením symptomů, Moore hledá příčinu zoufalého stavu, viz tento článek, z něhož citujeme. Stejný názor vyjádřil už v rozhovoru s Piersem Morganem v pořadu stanice CNN v červenci 2012 po masakru, který se odehrál při půlnoční premiéře filmu Batman na předměstí Aurora, Denver, Columbia (12 mrtvých, 29 zraněných).
Je větší kontrola zbraní řešením?
„Nechci se účastnit současné veřejné debaty o tom, jestli bychom měli nebo neměli mít povoleno vlastnit tolik zbraní, kolik se nám zachce. Pokud konzervativci říkají, že zbraně nezabíjejí, já k tomu dodávám: zbraně nezabíjejí, Američané zabíjejí! A děláme to víc než kdokoliv jiný. Levice, liberálové, věří, že větší kontrola vyřeší celý problém. Já si to nemyslím. Samozřejmě, méně střelných zbraní znamená také méně vražd, ale je třeba vidět, že tento problém je širší a souvisí s naší kulturou.
Co je to s námi, s Američany? Proč teď a proč my? Naše násilná minulost? Filmy plné násilí a počítačové hry, které hrají naše děti? Ostatní národy mají také násilnou minulost, sledují ty samé filmy plné násilí a jejich děti hrají ty samé počítačové hry. A např. v Japonsku se počet zastřelení pohybuje mezi nulou a sedmi, v Kanadě okolo dvou set a v Británii je to zhruba čtyřicet za rok . V Americe je to přes 12.000!“
Michael Moore je jednoznačným zastáncem zákazu automatických i poloautomatických střelných zbraní a zásobníků střeliva, které obsahují více než 7 střel. Dále je nutné zlepšit systém prověřování kupujících a zdravotní péče a také regulovat prodej munice. Všechna tato opatření by vedla ke snížení počtu zabití střelnou zbraní a osvědčila se např. v New Yorku, kde počet zastřelení klesl z 2.200 na 400 za rok.
Nicméně, stát Connecticut (zatím poslední masakr) má jedny z nejpřísnějších zákonů o zbraních v USA. Tato opatření fungují, ale neřeší příčinu masakrů. Moore odmítá běžně omílané příčiny (viz výše) a navíc i vlastnictví množství zbraní příkladem Kanady, kde je na 12 milionů domácností registrováno 7 milionů střelných zbraní a přesto nezabíjejí jeden druhého jako Američané. Místo toho se ptá, proč mají Američané ve své zemi víc násilí než kdokoliv jiný?
Důvod první: chudoba
Rozvinutá střední třída působí ve společnosti jako prevence kriminality. V Americe střední třída mizí; místo toho zde žije 50 milionů Američanů v chudobě, 1 z 5 Američanů alespoň někdy během roku hladoví a většina ostatních žije od výplaty k výplatě. Násilí pak funguje jako prostředek komunikace.
Důvod druhý: strach a rasismus
Američané jsou neuvěřitelně ustrašená společnost, přestože je nikdy nikdo na jejich území nenapadl. Proč tedy 300 milionů zbraní v amerických domácnostech? Čeho se tak bojí? Že by indiánů z kasina, co se vydali na válečnou stezku, nebo se obávají, že Kanaďané budou mít na obou stranách hranice příliš mnoho obchodů s koblihami? Ne, bojí se černochů. Většinu zbraní kupují bílí lidé žijící na předměstí nebo na venkově. A běžná představa kriminálníka rozhodně není roztomilý bílý chlapec s pihami.
Důvod třetí: mentalita osamělého vlka a nezájem o druhého
Onemocněl jsi a nemůžeš si dovolit operaci? Tvé děti nemohou studovat? Tvůj problém, ne můj! Tomu, kdo se dostane do špatné životní situace, je v ostatních zemích nabídnuta pomoc formou záchranné sociální sítě. Bezplatná lékařská péče, péče o duševně choré, bezplatné nebo nízkonákladové vysoké školství atp. Proč toto všechno nemůže být v Americe? V Americe je za své neštěstí člověk trestán. V ostatních zemích je člověk součástí celku, a pokud je člověk vychován v solidaritě s druhými lidmi, je těžké druhé zabíjet.
V roce 2005 časopis Time zařadil Michaela Moorea mezi 100 nejvlivnějších lidí na světě. Michael Moore je americký levicový sociální kritik, politický aktivista a filmař. Jeho dokumentární film Fahrenheit 9/11, v němž kritizuje G. W. Bushe a invazi do Iráku, získal v roce 2004 Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Mezi jeho poslední filmy patří Sicko (kritika systému zdravotní péče v USA.
Další film se jmenuje Capitalism: A Love Story. V krátkém dokumentu Gunsmoke: USA Moore ukazuje příznivce zbraní v jižních státech, kteří berou právo do svých rukou a dobrovolně střeží mexickou hranici a s nadšením následují hnutí Tea Party. Hlavní dokument, v němž Moore kritizuje vlastnictví zbraní a násilí v Americe se jmenuje Bowling for Columbine.
V téměř dvouhodinovém dokumentu zpracoval nejen téma masakru na kolumbijské střední škole (12 mrtvých studentů a 1 učitel, 21 zraněných). Už v tomto neuvěřitelně zajímavém dokumentu (2002) hledá Moore odpověď na otázku, proč Američané zabíjejí Američany.
Článek byl zpracován z alternativních webů USA, především podle tohoto článku.