Zahájené vyšetřování ohledně manipulací kolem připojení solárních parků a cen energie jsme na e-republice již několikrát rozbírali. Viz naše tematické číslo nazvané Česko, nefunkční stát a zejména souhrnná analýza v článku Solární byznys: důkaz nefungujícího státu (07.02.2013). Nyní jen stručně o roli solárních baronů z hlediska destrukce státu. Jakou roli hrají tyto pochybné investice a proč jsou zhoubné i pro další generace?

Oligarchie nakradla a nyní nastal klasický problém: Kam s ukradenými penězi? Pro pana Nováka by se odpověď zdála jednoduchou, protože myslí v tisícovkách. Když ale nakradete v miliardách, problém je o něco složitější. Tyto prostředky jsou tak velké, že je nelze ani utajit, ani rozumně investovat, když jsou nelegální.

1. Špinavé peníze MUS zabaveny ve Švýcarsku

Příklad MUS ukazuje typický příklad české "investice", viz článek Dvanáctimiliardová investice do Švýcarska (16.11.2011). Zhruba 12 miliard odešlo do země, která pilně zachovávala bankovní tajemství, až dosud. To se ovšem netýká špinavých peněz, které byly přímo ukradeny ze státního rozpočtu jako v případě MUS. Privatizace našeho uhlí společností Investenergy a Appian byla v Česku tak zvaně legální. Mlčení předešlé třídní prokuratury pravicových vlád ukázalo, že legální se stala i krádež prostředků určených přímo ze státního rozpočtu na rekultivaci dolů.

Takže nám, českým občanům zastoupených státní prokuraturou a státním ministerstvem financí, nikdy, nikde a za žádných okolností nemůže chybět 12 miliard. Švýcarsko ale usoudilo, že tento typ zlodějských peněz (tj. ukradených přímo ze státního rozpočtu) u nich být nemůže. Navíc dnes chtějí mít pokoj od Němců i od Američanů kvůli daňovým únikům, viz naše nedávné články. Takže si počkali, českým uhlobaronům peníze zabavili. Stejně jako oněch 170 miliónů špinavých penízků ODS, které ve Švýcarsku leží od roku 1997.

Jak vidno, osud špinavých miliard v cizině není jednoduchý, protože všechny velké bankovní převody jsou podle mezinárodní úmluvy až 10 let dohledatelné. Jistěže u nás nikdo nikdy neměl žádná nelegální bankovní konta v daňových rájích. Dokud zde bude tento styl oposmluvní vlády, tak asi ani nikdy mít nebude.

Jenže aféry typu Offshore-Leaks, koupě CD s daňovými úniky Německem (mimochodem, Kalousek odmítl použít data, která mu Němci chtěli předat) a pilná práce Anonymous a Wikileaks ukazují, že osud peněz v zahraničních bankách je hodně nejistý. Jistěže si koupíte nějakou tu vilku na Floridě nebo na Menorce či v Toskánsku, ale bankovní převod nutný ke koupi se utajit nedá. Navíc pak stačí jeden podepsaný papír z prokuratury a konto je zablokováno. Viz příklad MUS ve Švýcarsku.

2. Ať prachy pracují doma aneb oposmluvní neo-neokolonialismus

Vytunelované miliardy tedy z velké části tuto zemi neopustily a dále v ní destruktivně působí. Doma se přece věci ohlídají snáz. Fakticky jde o zvláštní formu neo-neokolonialismu, kterou si po listopadu 1989 už dvacet let postupně odhlasováváme demokratickými volbami na všech úrovních: komunální, krajské i celostátní. Jak celý systém funguje?

Podívejte se na analýzu Koncese - nové pojetí státní správy (17.10.2012) či nedávné tematické číslo nazvané Velká datová loupež (2013-11) či starší číslo 2012-43 nazvané Nemocnice v kómatu. Princip koncesí ze státního je úplně jednoduchý.

Politické a ekonomické mafie ovládají stát a jeho prostředky skrze politickou reprezentaci na všech úrovních. Změnou zákonodárství dosáhnou toho, že naše daně se legálně odkloní do systému privátních služeb a podniků, které se tváří jako obecné dobro. Na e-republice tomuto druhu loupeže říkáme "koncesní stát".

3. Solár jako příklad neo-neokoloniální koncese

Pochybné existence parazitující na státním investovaly vytunelované peníze do solárních parků, které prodali státní firmě zvané ČEZ. Tím jsou pachatelé krádeže ze státního legálně z obliga. Nyní jim nic nepatří, jen čistý a legální zisk získaný z prodeje legálních podniků. Zároveň si zákonem upravili výkupní ceny energie tak, aby na nich od začátku až do konce královsky vydělávali. A pak, když se to ukázalo problematickým, tyto podniky "prodali" kámošům v ČEZu, který parky oficiálně koupil. To jest jménem nás všech, protože stát má v této firmě dominantní podíl.

Ale stát v neo-neokolonialismu nejsme my, ale bývalá dozorčí rada ČEZu. Její vedení spravuje státní prostředky proti našemu zájmu, ale naším jménem. Stejně například funguje veřejno-právní spolek nazvaný "Česká televize", viz naše nedávná analýza v čísle 2013-08 (Komu slouží Česká televize). Stát patří těm, kdo si do něj investují jako do vlastní kolonie, protože jsme je pověřili k tomuto druhu vykořisťování demokraticky svou vlastní hloupostí a nečinností.

Přesněji řečeno, zloději reinvestují do této "kolonie" zvané Česko ty finanční zdroje, které v ní sami nakradli. V neo-neokolonialismu tak ovšem činí legálně, protože si k tomu odhlasovali zákony naším prostřednictvím. Viz privátní solár "zachráněný" (tj. vytunelovaný) přes státní podnik ČEZ. Solární baroni přece patří k těm hochům, kteří spolu mluví a jimž de facto patří stát.

Škoda v případě tunelu typu "koncese na solární energii" je dokonce mnohonásobná:

  • diskreditace čistých zdrojů alternativní energie, které např. v Německu výborně fungují a již začaly efektivně snižovat ceny elektřiny (o tom ještě napíšeme);
  • zneužití státu pro vlastní ziskuchtivé cíle, které byly částečně nezákonné;
  • stejně tak byl zneužit státní podnik: vyšetřování bývalého vedení a praktik ČEZu je mimochodem pravý důvod policejní války mezi státním zastupitelstvím a zpolitizovanými policajty pod Kubicem;
  • vytunelované peníze zaparkované ve státních koncesích (sKarta, IZIP, tkáňová banka, dárcovství krve, privatizované zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, důchody atd.) mají plodit další peníze, ovšem za cenu rozvratu státu.


Tolik k jednomu obludnému mechanismu, který cíleně ničí stát. Neexistují neutrální peníze. Viz jeden blog na e-republice o živých a mrtvých penězích.