Papež se dostal do mediální centra pozornosti brzy po nástupu do funkce. Zajímavé jsou zejména dva body, které souvisí s politikou našeho listu: situace v Sýrii a kritika neoliberalismu.
1. Papež a situace v Sýrii
Séria "fakta o Sýrii" v pátém pokračování ukázala systematické ničení šíitských a křesťanských svatyní v Sýrii, které mají na svědomí wahabitští fundamentalisté ze zemí Perského zálivu. Západem podporovaní "bojovníci za svobodu" již zničili hrobku Ammar Bin Yassira (další současník Muhammada) ve městě Ragga. Pak pochopitelně zničili nejstarší křesťanský kostel vůbec (Umm Zinnarpostavený na základech basiliky z roku 50) ve starém Homsu a nejstarší židovskou synagogu na světě v Jobaru, na předměstí Damašku. A toto barbarství Západ podporuje svou pomocí. Taktika ničení je jasná: rozšlapat "nevěrecké" památky a kulturu, vyvolat hněv šíitů, židů a křesťanů proti sobě a rozpoutat náboženskou válku. K tomu je třeba přičíst vraždy kněží a dokonce i biskupů zdejších pravoslavných a maronitských církví.
Vladimír Putin navštívil papeže dne 25. listopadu ve Vatikáně. Měl 45 minut zpoždění, ale krátká návštěva ukázala zásadní shodu obou státníků v jedné zásadní věci. Rusko i Vatikán odmítají jakékoliv vojenské řešení sporu, čímž se liší od USA, wahabitů v Perském zálivu, a vlastně i od EU, která teď neví, čí vlastně je. Tuto politiku odmítání vojenskéh řešení v Sýrii sleduje Rusko i Vatikán zcela konsekventně, od samého vypuknutí války v Sýrii. Dalším důvod spíše nehody je negativní postoj ruské pravoslavné církve k západnímu katolicismu, které Putin jako státník musí respektovat. Proto také oficiálně nepozval papeže Františka k návštěvě Ruska, protože k tomuto kroku nemá souhlas zdejší církevní hierarchie.
2. Papežova kritika neoliberalismu
Konzervativní kruhy měly papeže Benedikta XVI. plná ústa. Teď spíše mlčí nebo se v USA oligarchické republikánské kruhy už pouštějí do přímé kritiky nového papeže. A mají důvod, protože hrabivost a bezohlednost "jednoho procenta" se stala jedním z velkých témat posledních kázání a papežových promluv. Hned první papežova exhortace napadla mnohé negativní rysy současného neoliberalismu.
- Ekonomie vyloučení je postavena do rozporu s přikázáním "Nezabiješ!", protože má ničivé tendence jednak vlivem na třetí svět a jednak vede k ničení hodnot všeho druhu.
- Lhaní o politickém pokroku nutně spojeném s ekonomickým růstem. Papež správně připomíná, že jde o prázdné ideologické heslo, které se v současnosti nikde nenaplňuje, právě naopak. Ekonomický růst lze klidně zajistit i v politických diktaturách jako Čína. Naopak vyšší HDP ve vyspělých státech si bere pro sebe slavné jedno procento. Viz naše články o rozdělení bohatství v USA.
Tato kritika neoliberalismu se částečně objevila už v ekonomických encyklikách Jana Pavla II., ale nyní dostala nový obsah, protože tzv. "nová chudoba" dostala planetární rysy a masově se šíří i ve vyspělých západních zemích.
3. Idolatrie peněz
Poslední série veřejných vystoupení papeže se už jasně zaměřila na současné bankovnictví, planetární lichvu, vydírání států a obchod s dluhy. Papež nazývá tento syndrom ekonomického a duchovního úpadku člověka "idolatrií peněz". Peníze se staly nejen v Česku novým božstvem, kterému se slouží do roztrhání cizího a někdy i vlastního těla. Papež principiálně kritizuje styl ekonomiky, která ničí lidi fyzicky i duchovně, rozkládá tradiční sociální a rodinné vazby a dělá z lidí živé zombie ovládané jedinou touhou po zbohatnutí.
Pravicoví křesťané a hierarchové nejen v Česku začínají mít s novým papežem stále více problémů. Linie kolaborace s velkým kapitálem a s politickou mocí oligarchie se těžko snáší se způsobem, jak se nyní "vládne" ve Vatikánu.