Evropská centrální banka zastavila po vyhlášení referenda v Řecku financování bankomatů pro obyčejné lidi. Pro únik kapitálu velkých ryb však neudělala vůbec nic. Tím odhalila svou pravou tvář kapitálového vyděrače, skrytého manipulátora procesů v Evropské unii. Tím se profilovala do role vyděrače č. 1 v celé EU. Bída evropských politiků bez znalostí, bez vizí a bez morálky totálně kontrastuje s pružností a akceschopností amorálních a bezohledných banksterů.
ECB trvale překračuje svůj mandát a provádí měnově fiskální politiku ve prospěch světových banksterských elit. Financování států prostřednictvím ECB a financování cizích států ze strany některého z členských zemí eurozóny odporuje Lisabonské smlouvě. Viz naši třídílnou sérii Nekrofilní nebo biofilní Evropa? Volby do EU. Aktuální stav zadluženosti ke konci roku 2014. Dluh je dán v poměru k HDP dané země.
Kdyby platilo právo, většina zemí Evropské unie by dnes nesměla dle Maastrichských kritérií do eurozóny vůbec vstoupit, a to včetně Německa. Hranice byla 60 % dluhu k poměru HDP. To, že východní blok je zadlužen méně, je pouze důsledkem, že do rychlíku směrem do stanice Nebe nastoupily později. Celá záchranná euro-politika ničí majetek evropských obyvatel a státní suverenitu, které se jednotlivé státy prozatím dobrovolně ještě nevzdaly.
Protektorát beze zbraní
Zažili jsme historický okamžik. Stačilo zavřít kohoutky bankomatů a nemusel nastoupit v Řecku žádný 15. březen 1939, kterým se z poválečného Československa stal protektorát Böhmen und Mähren. Tehdy bylo vidět nepříteli přímo do tváře. Národ nediskutoval, národ se podřídil a až na pár těch kolaborantů byl jednotný a věděl, kdo je jeho nepřítel.
Pojmenovat nepřítele je dnes kvůli propagandě mocných již problém. Rozděl a panuj! Řekové jsou také perfektně zpracováni mediální propagandou. Nechápou, o čem je podvodné euro, jsou naprosto zmatení. Většina si přeje zůstat v eurozóně, snad kvůli komplexu méněcennosti, kdyby se odlišili, na druhé straně odmítá v referendu diktát Trojky. Kde je hrdost a odvaha Řeků, odolávajících v minulosti nájezdům Osmanské říše? Většina zpohodlněných, sen západního konzumenta žijících Řeků nechápe, že nepřítel se dnes skrývá za maskou pomoci a udržení cenové stability a jeho moc umožňuje převzít majetek států a de facto tyto státy zrušit.
Těžko říct, co bylo horší. Zda poroba českého národa, nebo protektorát pod bičem bankéřů, jakou nám předvádějí penězoměnci dnes v Řecku. Nezapomeňme ale na Irsko, jež je dnes tak často prezentováno jako příklad úspěšné politiky Trojky. Tomu jsme věnovali také jeden článek Draghi slaví úspěch, pane Macháčku?. Korporátky mají na rozdíl od nás "výhodu" v tom, že si nemusí pamatovat, co říkaly před dvěma měsíci. Ke stručné analýze si najděte náš článek Euro ve světle ekonomických fakt.
ECB jako nejsilnější politický aktér v EU
Zatímco se politici po nocích dohadují, ECB rozjíždí rozval měny a posiluje nákup evropských dluhů. Tím pádem bude tlačit kurz eura dolů. Státy se mohou levně zadlužovat, ovšem jen ty, o kterých ECB usoudí, že připadají v úvahu. OMT program výkupu dluhopisů byl od 9. března 2015 urychlen. Mezitím nakoupila ECB a národní centrální banky dluhopisy ve výši 216,35 miliard eur. Bylo nám to sděleno v pondělí prostřednictvím ECB. Až do září 2016 to má být 1,14 bilionu. Prý tyto peníze pomohou oživit ekonomiku a udržet inflaci ve výši 2 %. Pořád ta stejná pitomá písnička. Akciové trhy se radují. Nafukování pokračuje. Až to bouchne, dostanou neviditelní majitelé ECB majetek celé Evropy, stejně jako to předvádí v malém dnes na Řecku. Proč Řekové nepostupovali jako Island a nezavřeli svou zlodějskou politickou reprezentaci a své bankéře?
Řekové měli příliš málo času, aby si připravili náhradní paralelní měnu, aby zabránili vzniku poruch ve financování nejnutnějších hospodářských transakcí uvnitř země. Na druhé straně je otázkou, zda opravdu měli zájem se na eventuální humanitární krizi připravit. Yannis Varoufakis celou dobu nikomu nic nenalhával a prosazoval vytvoření systému eurobondů a federalizaci Evropy shora. Kdo nevěří, ať si přečte jeho příručku k řešení krize A Modest Proposal for Resolving the Eurozone Crisis napsanou spolu se Stuartem Hollandem a Jamesem K. Galbraithem.
Federalizace Evropy tímto stylem však znamená úplný konec demokracie a převzetí Evropy několika bankovními kartely. Koneckonců 25 % prostředků z plánované privatizace řeckých přístavů, letišť, bank a další infrastruktury, která bude vzhledem k zanedbanému stavu k mání za hubičku, půjde na rekapitalizaci bank. Samozřejmě těch zprivatizovaných. A kteří investoři již s vidinou zisků vstoupili do řeckého bankovního kšeftu? Například dva miliardáři ze severní Ameriky - Willbur Ross známý z napakování se při záchraně bank v Irsku a Prem Watsa. Jejich konsorcium zakoupilo v loňském roce rozhodující balík v relativně kapitálově dobře vybavené bance Eurobank Ergasias za 1,3 miliardy eur (zdroj zde).
Malé rybičky budou pohlceny žraloky. Kolik bank zůstane na řeckém bankovním teritoriu? Čtyři? Tento plán nových fúzí a tlak na prodej majetku je připraven pro celou Evropu, zejména pro ty zbývající země, ve kterých ještě zbylo dost k privatizaci.
Začátek konce Evropské unie
Takzvané „sjednocení“ po nočních orgiích v Bruselu kvůli odvrácení Grexitu Řecka bude znamenat zničení Evropy. To říká Sarah Wagenknechtová zde. Znovu stamiliardy na pokračování absurdní nové „záchranné balíčky“ na kusy trhající evropskou ekonomiku, nové dluhy na placení starých dluhů, které potáhnou dolů Řecko a všechny ostatní země.
Dluhy, které vznikly z důvodu „záchrany“ zemí EU jižní eurozóny a Irska, jsou hanebné a neměly by z hlediska vyššího principu mravního být vůbec spláceny. To je normální lichva a k právním aspektům porušení práva, které v pěti bodech analyzoval profesor Karl Albrecht Schachtschneider v této analýze. K této analýze se ještě vrátíme vzhledem k tlaku na vystoupení Německa z eurozóny, který sílí v Německu.
Národy Evropy nejsou ale ochotny akceptovat škody, které by napáchalo vytvoření politické unie shora řízené bankovními elitami a korporacemi. Nejsou ale bohužel ochotny se ani sjednotit na zbourání evropského domu postaveného na základech z písku a začít budovat postupně, dobrovolně a demokratickou cestou nový dům. Dům postavený na pevných základech a na jiných hodnotách, než jsou pouze zisky korporací. Do té doby se my, Češi, braňme zuby nehty vstupu do eurozóny. I tak jsme do káry, řítící se do pekla, zapřaženi.
Poddanství globálnímu světovému lichváři a pasivita občanů přeměněných na konzumenty nedává šanci na obrodu, alespoň prozatím. Škody způsobené pitomostí a zbabělostí politické třídy však narůstají den ze dne. Současný finanční systém nedává šanci uniknout, a proto řešení bude možné, až padne. A jeho pád bude veliký, jak praví Bible.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!