Nedělní druhé kolo regionálních voleb (13.12.2015) zdánlivě dopadlo pro politický establišment ve Francii přesně tak, jak mělo. Vyhrála nová pravice bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a bude mít prezidenty v 7 ze 13 krajů. Vládnoucí socialisté mají pět regionů. Le Penová neuhrála ani jeden region. Korsiku povedou místní nacionalisté, jako vždy. Tolik přehledy z českých a ze světových korporátek. Mediální simulákrum rámující celé volby je následující. Fašistická Le Penová neuspěla, rozumní voliči se zmobilizovali a dali hlasy "normální pravici", která jako vždy porazila "normální levici". Takže zase žijeme v nejlepších ze všech možných korporátních světů. Kdo však chce žít v reálu, musí rozebrat reálné výsledky voleb, zejména rozhodujícího prvního kola.
Volby v číslech, levice
Začněme rozborem výsledků levice v prvním kole podle francouzské Wikipedie, statistiky zde. Není problém interpretovat tyto výsledky podle staršího článku, který jsem psal v září 2015 pod názvem Ideový rozpad francouzských socialistů. Rozpad PS je už volební realitou.
První a také druhé kolo voleb drtivě vyhrála alternativní levice, která už nemá s vládnoucími socany nic společného, kromě účelově založených volebních koalic. Ale ty byly prý udělány v těchto volbách naposledy a tabulka jasně ukazuje proč. Drtivým levicovým vítězem voleb se stala Union de la gauche s celkem 23 % hlasů. Klasičtí socani dostali 0,29 % hlasů. Ovšem podle volební dohody zastupovali ve druhém celou levici (celkem 36 % hlasů) a mají 5 prezidentů v regionech. Hezký výsledek, ale se skutečným stavem PS je to jasné. Prodala se pravici a ideově degenerovala natolik, že dala svým vlastním voličům příkaz volit trestně stíhaného Sarkozyho. Zvýšila nezaměstnanost a Francii vede politicky a ekonomicky do hrobu. To přesně ukazuje voličský výsledek.
Situace pravice
Tu zase nejlépe popisuje starší článek Pekelný týden francouzské pravice. Psáno v roce 2012, mezitím nic nového pod sluncem. Jen to, že UMP se zase rozpadla a její bossové si založili partaj novou a pravicově lepší. Bývalý francouzský prezident Sarkozy má na krku asi 12 trestních stíhání, včetně úplatků od Kaddáfího, kterého pak spojenci nechali ve vybombardované Libyi zabít. To je ta válkou a terorismem rozvrácená země, odkud se k nám pašují uprchlíci. Jak tato partaj dopadla ve volbách ukazují výsledky pravice.
Sarkozyho "Les Républicains" (bývalá UMP) tedy proti jiné pravici dopadli přesně podle své děsivé politiky. Strana dostala pouhých 0,2 % hlasů! Připomeňme, že trockisté mají 1,5 %. Takže označit Sarkozyho za "vítěze voleb" mohou jen korporátky, ale nikoliv normální novináři. Naopak se jasně ukazuje, že Le Penová se šesti milióny hlasů a celkem 26 % výsledkem sebrala jen o málo méně hlasů než celá pravice dohromady.
Rekapitujme
Kritik může proti mé analýze namítnout, že již v prvním a určitě ve druhém kole voliči volili účelově, byla malá volební účast a kandidátky vznikly podle koaličních dohod. Pak už klasické socany a Sarkozyho republikány ve druhém kole nikdo nevolil, protože to nemělo smysl. Výsledky voleb jsou vlastně účelově daná spojenectví, kde holt klasičtí političtí šíbři opět uspěli, i když byli de facto odvoleni. Jistě, to ukazuje celkový výsledek podle mandátů. Jenže právě proto jsem komentoval výsledky prvního kola, kde si lidé volili, koho chtěli. Druhé kolo dopadlo celkově takto.
Proti spojené levici a pravici ve druhém kole Le Penová prohrála. Ale socialisté prozatím skončili. Prodali zemi oficiálně i neoficiálně pravici, nechali ji zdevastovat ekonomicky, politicky ji vedou do bezvýznamnosti. Za komického Hollanda se Francie stala vazalem USA jako Německo Merkelové. Jenže De Gaulle vyhrál Druhou válku, na rozdíl od Němců, které USA komandují vojensko-politicky. A jeho politiku si Francouzi dobře pamatují. Socani dokonce nechali vliv v zemi i wahabistickým klikám podporujícím terorismus, jako Katar a Saúdská Arábie. Ale výsledky ukázaly, že na levici je už nový politický subjekt, který chce provádět skutečnou sociální politiku a také nezávislou zahraniční politiku.
Pravice pod bývalou UMP rozkradla sama sebe a celý stát k tomu. Sarkozy a jeho političtí kumpáni zavedli Francii po bombardování Libye a aktivní podporou terorismu v Sýrii na pokraj zrušení demokracie. Tu prozatím na přechodnou dobu zrušil socialistický Hollande, který v této politice pokračuje s podobným volebním výsledkem jako pravice. Viz výjimečný stav v zemi po atentátech v Paříži a náš redakční článek Atentáty ve Francii aneb Začarovaný kruh státního a náboženského teroru. Tím vlastně klasická partajní pravice typu bývalé UMP zrušila sama sebe (po výše uvedeném sebe-vytunelování) a už za ni na politickém spektru existuje i klasická pravicová náhrada. Viz stejnou volební situaci v roce 2014 a článek Francouzský volební nářez.
Skutečným reprezentantem pravice je nyní Front National a Le Penová, která z hlediska odevzdaných hlasů vyhrála volby společně s novou levicí. A ve spoustě věcí si mohou oba subjekty docela dobře rozumět, především v otázce zahraničně-politického směřování Francie. K tomu viz článek Le Penová pro RT: Zahraniční a ekonomická politika EU je katastrofa. To by jí alternativní levice celkem bez problémů podepsala. A pokud Le Penová prosadí boj proti korporacím a regionální ekonomiku, což chce samozřejmě i alternativní levice, pak je zaděláno na nové politické klima ve Francii.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!