V sobotu 25.6. proběhla „za pět minut dvanáct“ na Václavském náměstí v Praze demonstrace několika set účastníků požadujících úsilí o mír a odmítnutí současných příprav vojenským paktem NATO na válku (zvali jsme ZDE) V úmorném vedru promluvili mj. MUDr. Ivan David, šéfredaktor "Nové Republiky" a zároveň bývalý ministr zdravotnictví, Ján Čarnogurský, někdejší disident a bývalý místopředseda federální vlády, Vojtěch Filip, předseda KSČM, Lenka Procházková, chartistka a spisovatelka, Zdeněk Troška, režisér, Eva Novotná z hnutí Ne základnám a Martin Zapletal, válečný veterán z misí NATO.
Řečníci se shodli, že není čas na pravo-levé spory, nebezpečí války je akutní a vzrůstá každou vojenskou základnou NATO blížící se k Rusku. Na tomto vývoji máme svůj neblahý podíl již svým členstvím v tomto agresivním vojenském paktu, jehož armády členských zemí od roku 1998, kdy jsme do tohoto klubu jako Česká republika vstoupili, zavraždily pod falešnými záminkami přinejmenším statisíce nevinných lidí a miliony zmrzačili a připravili o domov.
Setkání a shoda komunistů a někdejších disidentů „na tribuně“ i mezi demonstranty ukazovalo na rostoucí obavy ze zničující války v Evropě. Ano, není vyloučeno, že tak dlouho budeme vyvážet válku do celého světa, až nakonec válka dorazí i k nám. Proto také někteří řečníci hovořili o tom, že současní osnovatelé války jednou skončí za zločiny proti míru před obdobou Norimberského tribunálu. I proto již dnes zazněly hlasy požadující naše vystoupení z NATO, zmražení výdajů na zbrojení a konec papouškování americké propagandy. Pokud budou k dispozici plné texty projevů, naše čtenáře s nimi pochopitelně seznámíme. Nabízenou možnost vystoupit jsem s díky nevyužil, a to jednak vzhledem k pekelnému vedru a jednak mně všichni řečníci, od komunisty Filipa až po křesťanského demokrata Čarnogurského, mluvili z duše. Připojuji tedy jen těchto pár vět.
V šest večer U Kalicha
Nehrozí nám nic menšího než jaderný konflikt. Armády NATO kvantitativně i kvalitativně převyšují několikanásobně možnosti armád Ruska. To má jedinou možnost jak tento deficit vyrovnat. Jaderný arzenál. Dráždíme tedy medvěda, „nenápadně“ se k němu blížíme a doufáme, že nepoužije své zuby. Takového jednání se může dopustit jen idiot, a nebo, jak se ukazuje, nejeden demokraticky zvolený představitel úžasné západní civilizace s křesťansko-židovskými kořeny. Rozdíl mezi idiotem a předsedou vlády je jen ten, že idiot vystupuje jenom sám za sebe, kdežto občany demokraticky zvolený představitel zastupuje jen jiné idioty. Ne, nejde o voliče. Jde o ty, kteří mají skutečný vliv. Ti hrají své hry, kdy ke svým desítkám miliard přidávají další desítky miliard, a když takovou poctivou prací skládají korunku ke korunce, stanou se nakonec zcela po právu váženými občany mezi ovčany. Války se nevedou, aby snad někdo zvítězil, ale aby se vedly. Cílem války není vítězství, ale válka sama. Když se válčí, byznys jen kvete, HDP roste. Komu se taková hra nelíbí a navíc hledá spojitost mezi nesmyslným bohatstvím a nesmyslnou chudobou, je závistivec, komunista nebo agent Kremlu. Jak to bylo ve skutečnosti, si (ne)povíme po válce. V šest večer tam, kde se říkalo „U kalicha“.
PS: Nebylo by výhodnější uspořádat obdobu Norimberského procesu spíše před válkou než až po válce?
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!