Miloslava Pošvářová je specialistka na stavby dálničních mostů. Ve státní správě pracovala do roku 2014 jako ředitelka Úseku kontroly kvality staveb ŘSD. Pak ji na hodinu vyhodili z práce. Viz náš rozhovor a články o české dálniční lobby.


Začněme fakty. Korporace Autostrade per l'Italia provozuje za velmi drahé poplatky dálnici A 10. Patří do společnosti Atlantia s většinovým podílem rodiny Benettonů a má sídlo v Lucembursku, takže v Itálii neplatí daně. Dne 14.8. 2018 spadl most v Janově z výšky 45 m do městské obytné části. Prozatím je hlášeno 42 obětí s tím, že všichni dosud nejsou vyproštěni. Firma Autostrade per l'Italia vykořisťuje 3000 km z asi 6500 km italské dálniční sítě a oficiálně odmítla přiznat odpovědnost za zřícení mostu. Janovský prokurátor mluví o lidské chybě, firmě chce odebrat koncesi a vymáhá první pokutu 150 milionů eur (3,9 miliardy Kč). Prof. Ing. Antonio Brencich jako specialista na mostní železobetonové konstrukce na univerzitě v Janově tvrdí, že stavba byla problematická od samého začátku, včetně pozdější údržby.

Poruchy na mostě v Janově byly zřejmé a viditelné. Já jsem si na webu našla stav v říjnu 2017 a tak zanedbanou údržbu jsem už dlouho neviděla. Podívejte se na fotky zanedbané údržby mostu na mém Facebooku. Ale jedna věc je zanedbat údržbu například na Libeňském mostě, kde jsou masivní konstrukce a betonové klenby a něco jiného na senzitivním atypickém mostě jako v Janově. To není jednoduchý nebo krátký most. Tady se chyby neodpouštějí.

Ta možnost vymáhání pokuty se mi líbí s ohledem na porovnání s mostem ve Studénce. V roce 2008 spadl tento most při výstavbě, zaplatil se z našich daní nový. Firma žádnou pokutu neplatila, nikdo nebyl odsouzen. Lidé nedostali žádné finanční náhrady, které by odpovídaly oprávněným nárokům. To se prostě nesmí stát. Lidská chyba je jedna věc, ale oběti musí být finančně odškodněny. Protože tohle není fér.

Tak jak je to mostní konstrukcí obecně? Jak dlouho má most vydržet a jak je to s jeho údržbou? A to se nebavíme o římských mostech starých dva tisíce let.

Mosty musíte navrhovat tak, aby se daly udržovat. Pokud má někdo ambice, že chce za každou cenu být originální a atypický, tak riskuje, že nevyzkoušené, na „ostří nože velmi originální nápady“ způsobí vysoké náklady na údržbu a neopravitelnost mostu nebo lávky, viz u nás příklad Trojské lávky v Praze. Správce a majitel musí potom počítat se sníženou životností, vysokými náklady na údržbu a opravy a s rizikem případného pádu.

Most má vydržet s plánovanou životností 100 let, má být navržen tak, aby vydržel i případné navýšení zatížení v průběhu dalších let, má být pravidelně udržován. Na dálnicích a frekventovaných silnicích mají být vždy budovány dva mosty vedle sebe, pro každý směr samostatné konstrukce. To umožňuje opravovat jednotlivě každý most zvlášť, po druhém se jezdí oběma směry. To v případě zříceného mostu v Janově nebylo možné. Ale tím se v žádném případě nechci zastávat těch, kteří jsou odpovědní za provoz a údržbu. V tomto případě vůbec nebyla možná oprava v požadovaném rozsahu bez uzavření mostu.

Neoliberální podnikání několika málo vynáší a mnoha způsobuje smrt. Jak je to s ekonomikou a stavěním dálnic u nás?

U nás se staví mosty a dálnice podle toho, kdo na ně dohlíží a kdo je kontroluje. Ekonomika je taková, že cena mostu odpovídá evropské úrovni. Jiná věc je, že se zakázka přeprodá dál, až nakonec most staví třetí, čtvrtá firma v řadě a už vůbec ne ta firma, která stavbu vysoutěžila. A už vůbec ne za cenu, kterou vysoutěžila, ta cena je významně nižší. To mimochodem umožnila změna zákona o veřejných zakázkách a firmy si přeprodávají zakázky ve velkém rozsahu a objemu. Takže nakonec investor platí cenu na evropské úrovni, ale kvalitu na úrovni třetí nebo čtvrté firmy v pořadí. Nicméně reference a doložené doklady garantuje vždy vysoutěžená vítězná firma.

To znamená, že mafiánský systém tunelování je podobný jako v Itálii? Ty o tom musíš něco vědět, když tě vyhodili na hodinu v ŘSD v roce 2014. A za co tě vlastně vyhodili?

Vyhodili mě za to, že jsem generálnímu řediteli ŘSD, ke kterému jsem neměla důvěru, nepředala výzkumnou zprávu, klíčový dokument o kvalitě dálnice D47 z Brna na Ostravu. ŘSD se soudilo se zhotoviteli staveb, což jsou v zásadě všechny velké stavební firmy, o náhradu škody cca 2 miliardy korun, kdy státu vznikla škoda zvlněním dálnice a dalšími poruchami stavby.

V tom dokumentu byly údaje o tom, z jakého důvodu ke zvlnění dálnice došlo, jaká je prognóza poruch a o kolik by se měla prodloužit projednávaná záruční doba a sankce za nekvalitu díla. Měla jsem obavu, že vedení ŘSD spolupracuje se zhotoviteli staveb. Tak jsem tuto zprávu chtěla nejprve dát soudu jako důkaz. A moje obavy se potvrdily, protože mě vyhodili a zpráva nikdy k soudu jako důkaz doložena nebyla. Navíc jako soudní znalec jsem byla na pozici ředitelky ŘSD velmi nebezpečná. Od té doby uplynulo 5 let a stále není soudní rozhodnutí v podané kauze. Což potvrzuje pravé důvody mé likvidace.

A teď konkrétně k mostní a dálniční realitě v Česku. Nelze šířit poplašnou zprávu s tím, že ten a ten most spadne. Ty jsi ale podala řadu trestních oznámení na nekvalitně provedenou stavbu dálnic a mostů. Tak řekni našim čtenářům, v jakém stavu je vyšetřování těchto kauz.

Stav je takový, že všechna trestní oznámení byla policií ČR odložena. Takže zbývá počkat, až dojde k poruchám na označených stavbách a potom se budu ptát já.

Soudní znalci jsou tedy opravdu kouzelníci, ale nemohou popřít zákon gravitace a druhou termodynamickou větu o růstu entropie. A to nepočítáme chemické reakce a dynamické namáhání konstrukce v extrémním klimatu globálního oteplování.

To je ono, je obtížné jako soudní znalec odhalovat pravdu, protože pokud pracujete samostatně, nejste nikým chráněni. Například na mě, jako znalce, podávají žaloby. Je to určitý způsob zastrašování. Jiní znalci nejdou do konfliktu, tak to napíší neutrálně, nebo si v rámci soudního řízení při hlavním líčení nejsou jisti atd. Potom samozřejmě má soudce problém, protože k odsouzení viníků mu chybí odborné posudky.

Ty jsi vlastně neoficiální ombudsmankou českých mostů a dálnic postavených po roce 1990, protože hájíš náš zájem. Nikdo nechce skončit pod betonem českých dálničních lobby. A nechceš ombudsmanku českých dálnic, silnic a železnic dělat oficiálně? Jaderná lobby hospodaří s podobným rozpočtem na stavbu atomových elektráren a také má nad sebou základní dozor.

Já jsem zcela vyřazena z jakékoliv činnosti pro stát. Protože dnes se dostali do vedení země podnikatelé a lidé, kteří chtějí ze státu mít pouze výhody. Vytratila se ta morální úroveň, pracovat v zájmu státu, pro stát, pro lidi. To se stalo pouze marketingovým heslem a kdo to opravdu dělá, je považován za blázna. Tady diktují pravidla peníze, nic jiného nikoho nezajímá. A politické strany to chápou stejně. Vždy s láskou vzpomínám na první republiku a systém bohatých lidí, kteří se zabývali charitou a drželi se hesla, když se mám dobře já, musím pomáhat těm chudým. Viděli jste někdy, že bohatí lidé pracují pro chudé, pro chudé studenty, podporují sport atd.? Že by ze svého bohatství něco dávali pro město, obec, budovali školy, kostely, hřiště? Já tedy neznám žádný případ. A tak ti, kteří mají jiné myšlení se pomalu stěhují do lesů a vesnic, mimo velká města a vychovávají děti po svém, mnohdy je záhy posílají studovat do zahraničí a stěhují se za dětmi, To není dobré. Ale vývoj přeskočit nelze a tak se lidé musí učit žít a pracovat s tím, co je kolem nich, a pomalu, velmi pomalu otáčet morálku lidí správným směrem.

Když se dívám na tituly našich článků a rozhovorů pro e-republiku během posledních dvou let, tak systém tunelování je kompletní a už chybí jen tragédie jako v Itálii. Jaké pravomoci by teoreticky potřeboval dopravní ombudsman k tomu, aby se zločinci a mafiáni okolo stavby dálnici a mostů konečně dostali do tepláků?

Musí především fungovat policie a soudy, jako nezávislé instituce. I když soudy ještě tak nějak fungují, u policie si nejsem úplně jistá. Potom by bylo třeba mít kvalifikované vyšetřovatele, kteří vědí, o co se v těch trestních kauzách jedná. Ti vyrostou, až se stane více havárií a bude více mrtvých, protože to je jediné, na co lidé slyší. Budou vyžadovat po politicích zavést pořádek, což povede k omezení svobody a demokracie, a to je jen krůček k diktatuře. Ale to moc předcházím. Prostě dokud nebude stát fungovat tak, jak má, podle pravidel, bude dál pokračovat současný stav. Změny se hned tak nedočkáme.

Děkuji za rozhovor.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!