Shrňme nejprve fakta. Ve dnech 10 až 11. prosince 2018 se v Makkáreši (Maroko) sešlo ze 193 zemí OSN dohromady 164 zemí, které podepsaly Globální pakt o migraci. Podívejte se na českou stránku OSN o paktu vytvořenou v září, kde najdete hlavní důvody vzniku paktu. Prozatím 9 zemí řeklo, že pakt v této podobě nepodepíše a jsou to hlavně země střední Evropy (Maďarsko, Česko, Slovensko. Rakousko, Švýcarsko, Polsko). Postoj české vlády byl znám od 15. listopadu. Vláda ve stanovisku nenašla jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty a také podle Česka v dokumentu chybí prohlášení, že nelegální migrace je nežádoucí jev. Zajímavý je postoj USA, o kterém naši presstituti mnoho nepíší. USA se jako jediná země světa odmítla zúčastnit i úvodních přípravných prací a zcela pochopitelně pakt odmítla podepsat. Zdůvodnění je jednoduché: Američané si nenechají od nikoho předepisovat, koho do země vezmou a koho ne.
Hlavní světový výrobce uprchlíků, který má u hranice s Mexikem dětské koncentrační tábory, odmítá tento pakt na sto honů. Viz například typický nadpis velkých novin San Francisco Chronicle (Trump’s tent city for children is a concentration camp). A dohodu dále odmítají země střední Evropy, které tvoří křižovatku uprchlických cest. To se ukázalo při nedávné krizi, kdy migrační cesty šly přes Řecko a Balkán až do Německa. Viz naše tematické číslo z roku 2015 (O uprchlících, racionálně). Skokový nárůst uprchlíků v Evropě jde zejména z těch zemí, které USA a EU rozvrátily skrze podporu terorismu a barevné revoluce (Sýrie, Irák, Libye, Afghánistán). Statistiky pro EU to ukazují jasně.
Jak jsme psali v našem tematickém čísle o uprchlících, v první vlně do Česka nikdo nešel. Do zchudlých zemí střední Evropy daných jako koloniální výspa Západu se nemá cenu stěhovat. To je jako jít z deště pod okap. Také se nemluví o emigraci z vylidněného Pobaltí, odkud utekla prakticky kompletní mladá generace na Západ. Politické elity pobaltských zemí vsadily na bankovní zlodějny a na gigantické praní peněz (viz skandál s Danske Bank), dále na militarizaci a na válku proti Rusku. Elity z toho výborně žijí a mohou v klidu propagovat nacionální fašismus, který zde historicky vládl během Druhé války. Navíc tyto elity mohou utiskovat jménem takto zavedeného výjimečného stavu zbytek populace, zejména těch občanů, kteří u nich mluví rusky. Dále se nemluví o emigraci ze zbankrotované a fašizující Ukrajiny, kde Západ provedl zatím poslední verzi barevné revoluce ukončené svržením legálně svolené vlády. Tito ekonomičtí vystěhovalci jsou vítáni v EU, protože tvoří laciný rezervoár kvalifikovaných pracovních sil. Takže rozlišme mezi ekonomickou emigrací a uprchlickou migrací, abychom nedopadli jako poslankyně Šojdrová, která nezná rozdíl mezi sirotky a osobami bez doprovodu. V 60. a 70. letech přišly na Západ miliony ekonomických imigrantů, především z bývalých evropských kolonií v Africe a v Asii. A ti dnes tvoří páteř Francie, Německa nebo skandinávských zemí. Takže nebavme se o imigraci, která byla, je a bude. A v Evropě bez ní vymřeme.
Korporátní fašismus v akci
Bavme se o tom, kdo migraci potřebuje jako politický nástroj a proč. Příkladem je zmíněný postoj USA, které destabilizují v posledních letech celý svět. USA nyní rozpoutaly další kolo studené války tím, že jednostranně vypověděly základní odzbrojovací smlouvy s Ruskem. Příklad humanitárního bombardování Jemenu je naprosto otřesný. USA, NATO, Izrael a vládní řezníci ze Saúdské Arábie v této zemi právě nyní cíleně masakrují celou generaci dětí. Mimochodem, Izrael odmítl podepsat pakt ze stejných důvodů jako USA. Kdo tedy na paktu profituje a v čím zájmu se tato agenda tlačí?
Marx v linii klasických politických ekonomů 19. století popsal vznik kapitalismu velice jednoduše, a to uzavřeným kruhem cirkulace kapitálu. Máte prachy, postavíte fabriku, odřete dělňasy, akumulujete kapitál a koupíte další fabriku, abyste mohli dělat totéž a pořád dokola. Problém současného neoliberálního systému je v tom, že hlavní korporace jsou bohatší než celé státy. Jejich „podnikání“ je založené na tom, že nechtějí v jednotlivých státech platit žádné daně. Podívejte se na graf výběru federální daně korporací v USA v tomto století.
Jak sami vidíte, historicky největší snížení daní korporacím časově odpovídá letům uprchlické krize a kryje se s epochou nastupujícího fašismu a hospodářskou krizí před Druhou světovou válkou. Naopak epocha amerického socialismu znamenala pro korporace peklo, protože musely platit do státního systému a podporovat lidí, kteří na ně dělali. Jak vidíte, tak byly doby, kdy nejbohatší korporace odváděly státu 90 % zisku. V roce 2013 jsme psali, že Apple platil ze zisku 36,8 miliard dolarů daň 1,9 %. Korporace dosahují prakticky nulového danění skrze lži a podvody. Převod sídel do daňových rájů a manipulace se ziskem vykazovaným jako investice se děje na úkor zemí, kde se buď daný výrobek vyrábí nebo nakupuje.
Takže korporátní fašismus nyní vesele kvete. Několik klanů ovládajících nadnárodní koncerny si rozděluje 50 % bohatství zeměkoule a v žádném případě jim to nestačí. Daně už stejně skoro neplatí, tak proč potřebují pakt o migraci? A co vlastně chce jedno promile lidstva dosáhnout tlakem na zkorumpované politiky v národních státech?
Akumulace kapitálu jednoho procenta běží globálně a brzdou je národní stát
Psali jsme o smlouvách typu TTIP a CETA, najděte si příslušná hesla. Cíl jednoho promile je úplně jednoduchý. Je třeba vytunelovat národní stát, kde pořád ještě platí normální zákony a kde se platí ten poslední drobek korporátních daní. Pak se z celé zeměkoule udělá jeden neoliberální krmelec, kde budou suroviny zadarmo a kde bude cirkulovat bez omezení nejen kapitál jako dnes, ale také otroci - bez omezení a bez hranic. A jsme u modelu koloniálních válek na způsob Sýrie, o které dlouhodobě píšeme.
Západ a wahhábistické arabské země rozvrátily Sýrii kvůli ropovodům. Evropa nyní bojuje proti teroristům, které ale v Sýrii dodnes podporuje. A my, normální lidičkové, se podělíme o uprchlíky. Stejně tak je planeta ničena globální politikou koncernů s fosilními palivy. Ti mají monopol na energie a nedovolí nikomu systematicky vybudovat lokální ekonomiku s nezávislými zdroji energie. A milióny klimatických uprchlíků daných globálním oteplováním máme zase přijmout my sami, tedy těch 99 procent občanů v klasických státech. Jedno promile nikoho přijímat nebude a „jejich země“ zvaná USA také ne. A tato celkem nemalá skupina 99 % obyvatel již vinou jednoho procenta přišla o sociální stát. Nyní se jí kradou důchody, sociální a zdravotní pojištění. Ne všichni jsou stejně pitomí a spokojení jako u nás, viz hnutí žlutých vest ve Francii.
Nový typ globálně prováděné barevné revoluce
Takže se vraťme k paktu o migraci. Je právně závazný, nebo ne? Globalisté tvrdí, že je nezávazný a že jde jen o humanitní gesto. Nacionalisté a obránci národního státu tvrdí, že jde o trojského koně, jak obejít suverenitu státu. Rozhodování o klíčových záležitostech se postupně přenese na nadnárodní organizace, které manipuluje jedno procento vyvolených globalistů. Moje pozice tomu odpovídá. Viz předešlé argumenty a hlavně uvedené statistiky uprchlíků dané ničením států jménem nového kolonialismu. Další způsob tunelování suverenity se má udělat přes doložku tzv. „arbitrážních tribunálů“ v případě smlouvy TTIP. Zkrátka, jedno procento ničí planetu. A my máme být ti pitomci, kteří po útěku nenažranců z hospody a po příchodu hospodského zaplatíme účet. I o tom jsem už psal, viz fejeton nazvaný Dopis bývalým kámošům od modrých strak.
Neplacení daní a další zlodějny typu hypotéční krize a proxy-válek ukazují, že spravedlnost má v neoliberalismu třídní charakter pro jedno procento. Tito vyvolení stojící mimo zákon žádný stát nepotřebují, jen zdroje surovin zadarmo a globální masu otroků. Jak jsem psal, naopak chudí lidé a střední třída potřebují stát a hlavně sociální stát (Pálení peněz střední třídy na korporátní svatbě). Proto korporátní fašismus postupně ničí klasický liberálně demokratický stát. Nyní se našel nový způsob barevných revolucí prováděných přes mezinárodní organizace. Ty jsou velmocensky manipulovány jako každý jiný spolek. Viz dopingové aféry a současná politika Trumpa. Ten veřejně prohlašuje, že bude podporovat jen ty organizace, které přímo a jednoznačně makají pro zájmy USA. Obama vyznamenaný Nobelovou cenou míru vedl nejvíce válek v celé historii USA a tuto politiku dělal mnohem diskrétněji. Trump jako normální podnikatel jednoho procenta už žádné zábrany nemá a říká to nahlas.
Jak ziskovky organizují právní Majdan
Příklad kvalitní neziskovky je Oxfam, který během posledních let změnil politiku. Kvůli masivní bídě vyvolané ve světě neoliberalismem začal kritizovat nihilismus jednoho promile, kterému dnes patří polovina produkovaného bohatství zeměkoule. Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Na tuto organizaci praskly „aféry“, které jsou nevyhnutelným důsledkem stále většího náporu na práci velkých humanitárních organizací. Bída je stále větší, korporace kradou stále více, státy stále více chudnou a svět je na tom stále hůře a hůře. A navíc chybí kvalitní dobrovolníci, proto je větší riziko chyb. Stačí se podívat na zamaskované aféry a na svinstvo, které občas provádějí mizerně placené Modré přilby OSN v oblastech konfliktů. A máme jiné neziskovky, např. Člověk v tísni, které nejprve fungovaly slušně. Ale pak se mnohé z těchto organizací staly vládními agenty. Mladí v těchto „ziskovkách“ pracovali ze začátku z nadšení, pak nutně vyhořeli. Nic jiného než sociální práci neumějí a jsou ve středních letech, kdy potřebují živit rodiny. Takže nastoupili do propagandistického kolotoče zvaného „Soroš“, který roztáčí soukolí globálního neoliberálního kapitalismu pro jedno procento.
Tento typ ziskovek přímo bere peníze od státu a dělá jeho propagandu. Je zajímavé, že od těchto organizací zaznívá stoprocentní podpora paktu o migraci. Mnohé z těchto organizací na Západě také pomáhaly z humanitárních a jiných důvodů pašovat hlavně z Libye uprchlíky do Evropy. Přitom neměly žádný problém se spojit s pašeráckými bandami, které z tohoto kšeftu spokojeně žijí dodnes. Jistěže to spousta z těchto aktivistů dělala i ze skutečných humanitárních důvodů, protože zde umíraly stovky lidí. Ale my se bavíme o vládním lobbingu ziskovek. A jsme u podstaty problému. Barevná revoluce neoliberálních globalistů potřebuje obejít státy a nechat vládnout v „humanitárních otázkách“ prodejné a koupené ziskovky. Ty tlačí agendu jednoho procenta. Tuto agendu provozují legislativní formu barevné revoluce, která má vytvořit v demokratických zemích stav právního nihilismu. A prostě a jednoduše se má udělat v normálních státech něco na způsob právního Majdanu. Co to znamená v praxi?
Začarovaný kruh rozkladu a násilí
Uprchlíci a migranti jsou a budou, protože Západ rozpoutal další kolo studené války. Aby se zničil zbytek demokratického systému, je třeba postupně vytunelovat legislativu. A k tomu se hodí prodejné ziskovky, které místo přímé pomoci chudákům dělají prodejnou politiku pro jedno procento. Proto jsem dal příklad Oxfamu, který toto svinstvo dělat nechce, a jistě se najdou i další organizace. Další lobbing běží skrze organizace typu OSN a má podobný charakter, jako měl mafiánský kapitalismus za Klause a spol. Lidé byli oděni do sametu a měli velké ideály provozované cinkáním klíčů, což je OK. A stejně tak nikdo chce, aby mu před vraty umíraly děti uprchlíků. Nejsme přece jedno promile, kterému toto zvěrstvo nevadí a pilně organizuje válečný obchod s bídou a smrtí.
Takže cinkáme a máme ideály. Pak přijde druhé kolo, což je krize daná lokální koloniální válkou, viz statistiky migrace do Evropy. Na příliv zbídačelých uprchlíků musely státy nějak reagovat, což udělala každá země po svém. Od masové legalizace uprchlíků ve Švédsku a v Německu až po striktní politiku Maďarska. A nyní přišlo třetí kolo, a to je rozvrat demokracie. Přes uprchlíky se to povedlo jen částečně, protože mnohé země, například střední Evropy, zavedly protiimigrační politiku. Je to pochopitelné. Malé země střední Evropy žádný rozvrat ve světě přímo nedělaly, jen jako členové NATO. Proto nechtějí být hlavními obětmi celé aféry kvůli své geografické poloze.
A po cinkání a vlně uprchlíků přišlo třetí kolo, které stojí za zmínku. Ziskovky mají v krizi za úkol zavést globální světový pořádek v „humanitárních otázkách“. Všimněte se rozdílu v agendě. Normální neziskovky mají za hlavní věc, že pomáhají konkrétním lidem v humanitárních problémech. Proto mají plné morální právo požadovat od nás příspěvky na jejich činnost. Ziskovky dělají jako hlavní řemeslo humanitární lobbing. To jim nikdo z nás platit nechce, protože není vůl. Proto se ziskovky nechají platit od státu, který si politicky koupilo jedno procento. Jak je vidět, mezi neziskovkami za ziskovkami je zásadní rozdíl. Místo „trpícího Nováka“ vznikl „problém s legislativou“. A nyní je jasné, jak poběží majdan ziskovek prodaných do žoldu jednoho promile. Slušná neziskovka se zvedne a nahlas označí viníky světového neoliberálního bordelu válek a klimatických změn. To ale neudělá, protože by nikdy nedostala hlavní peníze na činnost. Takže i slušné neziskovky budou zticha, aby mohly alespoň trochu pomáhat. Viz například jejich mlčení ohledně Západem spoluorganizované genocidy v Jemenu. Ale mlčení slušných neziskovek nepřímo podporuje celý lobbistický cirkus ziskovek. Humanitární majdan vedou placení aktivisté, což jsou ziskovky v neoliberálním žoldu. Jejich úkolem je postupně zavést paralelní legislativu, která nakonec vytěsní zákony platné v jednotlivých státech. Jak se taková věc dělá? Přes ideologizaci normálních tragických událostí, jako jsou uprchlíci a násilí na nevinných a slabých.
Gender, Istanbulská úmluva a technologie globálního majdanu
Schválně jsem nechal tzv. Istanbulskou úmluvu až nakonec, protože je nejméně důležitá. Vlastně jde o interní cirkus v katolické církvi. Tato úmluva platí na rozdíl od migračního paktu jako zákon, protože Česko ji podepsalo v roce 2016. Proč je kolem ní cirkus až dnes? Protože je násobený sporem o uprchlíky, což je agenda právního majdanu provozovaného ziskovkami. Debata běžela nedávno v katolické církvi, viz spor Piťha, Duka, Halík a spol. Ale biskupové a jejich pravicová kolaborace plus problém restitucí dostaly církev na okraj společnosti. Takže hádky hodnostářů a výměna názorů v tomto společensky a politicky provařeném spolku už málokoho v Česku zajímá, kromě korporátních presstitutů a lovců senzací.
Gender patří do kategorie sociálního popisu reality. Kovář potřebuje kladivo a sociální vědy pracují s pojmy. Ale pak vezmete pojmy a uděláte z nich ideologii, což je nástroj třídního boje. Tak definuje ideologii Marxova první a proto nejdůležitější analýza ideologie. Antonio Gramsci k tomu dodal další důležitou kategorii, kterou dnes jedno procento se ziskovkami ovládá globální agendu, což je „kulturní hegemonie“. Tak to vezměme na závěr celé v Marxově schématu kruhové akumulace kapitálu pro jedno procento. Máme problém s uprchlíky, s terorismem a s násilím na bezbranných lidech v našich zemích. Proč? Protože jsme rozvrátili jejich státy. Za jedno procento mohu odpovědně prohlásit, že na tom výborně vydělalo. Zbrojí se o sto šest, tuneluje zbytek sociálního státu v západních demokraciích, máme studenou válku, ničí se legálně opozice jménem „fake news“ a „nepřátelských webů“. Putin a Rusko jsou diabolizovaní stejně jako židé a komunisté za Goebbelse. Tak fajn, demokracii v klasických západních státech úspěšně rozkládáme a hezky na tom vyděláváme. Ale teď je potřeba položit mlhu na celý systém destrukce demokratického státu. A navíc je třeba vytunelovat legislativu daných zemí ve prospěch nadnárodních společností. Daně už málem neplatí a teď je třeba, aby stát fungoval jako u nás, to znamená jako politická divize Agrofertu. Až na to, že ANO-Agrofert je spíše národní spolek a proto globalisté připravují zdejší antibabišovský majdan. Ale zpět k tomu mlžení korporátek. Jak se dělá globalistický majdan v západním typu státu?
Majdan jede skrze vytvoření umělého problému, který dostane ideologickou funkci v třídním boji vedeném skrze princip kulturní hegemonie. Babiše mohli zavřít za aféru s Kalouskovými dluhopisy, ale to by museli zavřít málem celé jedno procento české mafiánské a podnikatelské oligarchie. Ti si převedli podnikové dluhopisy na sebe stejně jako Babiš. Viz náš článek Česká cesta ke korporátnímu fašismu. A neoliberální spravedlnost v Česku je jako všude jinde daná na základě zájmu určité třídy. Takže běží zástupná aféra šitá na Babiše, která se jmenuje „Čapí hnízdo“ a „EU-dotace Agrofertu“. Mimochodem, tím EU ukázalo, jak funguje neoliberální dotační socialismus pro jedno procento vyvolených.
A nyní zpět k podobné kauze zvané „uprchlíci“. V ideologii neřešíme konkrétní uprchlíky ze Sýrie, ale anonymní „syrské sirotky“. A jménem tohoto ideologického konstruktu provozujeme majdan v právním systému, děláme trojského koně pro globalisty a tunelujeme legislativu přes mediálně vynucovaný pakt o migraci. Samozřejmě, že jsou v Sýrii sirotci, které za mé daně primárně vytvořili Západem podporovaní teroristé a částečně i Asadova armáda a její spojenci. Jenže tito reální sirotci se z pochopitelných důvodů nedostanou ani kilometr z města, kde žijí. A tam se o ně starají slušní lidé, kterých je v Sýrii dost a dost, navzdory válce a kanibalům podporovaným Západem a placeným Saúdy. Ale tito lidé a jejich slušnost Šojdrovou a spol. nijak nezajímají. Jak jsme viděli ve schématu, žoldnéři korporací vezmou reálný problém, ten změní na ideologický konstrukt a pak z něj vytvoří mediální simulákrum pro třídní boj. Pomoc uprchlíků se změnila na prosazení nové legislativy a tento majdan se veřejnosti prodává pod heslem „syrský sirotek“. Ideologičtí žoldnéři a ziskovky pracují s ideologickým nástrojem zvaný „sirotek“. A korporátní sirotek Kalousek se k tomuto majdanu v pohodě přidá, i když byl předtím Tibeťanem.
Podobně nyní funguje termín „gender“. Ten má po kritické analýze platné použití v sociologii, ale nyní se stal nástrojem ideologického boje. A ideologický boj je zápas tříd o nadvládu nad produkcí bohatství ve společnosti. Tato nadvláda jednoho procenta se prosazuje skrze nenápadně zaváděnou paralelní legislativu. Tu tlačí ziskovky nepřímo financované koupeným státem a přímo financované skrze globalisty a jejich projekty. Tyto „humanitární organizace“ pochopitelně ani nenapadne, aby pomáhaly sirotkům v Sýrii. A vítězný Asad není tak pitomý, aby si tam tyto agenty Západu pustil. Ziskovky mají za úkol vytvářet simulákra sirotků jako ideologického prostředku pro třídní boj u nás, a ne v Sýrii. Takže pravicoví hodnostáři v církvi dělají cirkus na druhou, což osobně považuji za dvojnásobně tristní. Celý humbuk kolem Istanbulské úmluvy jen vytváří další dodatečnou kouřovou clonu nad mocenským (a tedy třídním) bojem o kulturní hegemonii a mocenské pozice.
Majdan ziskovek a mediální cirkus obluzených romantiků
Nyní je jasný celý cirkus, proto uzavíráme kruh akumulace kapitálu a politické moci jednoho procenta. Kvůli protlačení paralelní legislativy a právního nihilismu bylo jako nástroj použito ideologické simulákrum zvané "gender" a „syrský sirotek“. Faktické uprchlíky z námi rozvrácených zemí jsme změnili na legislativní problém. Romantici pak mohou vesele plakat, protože reální sirotci zmizeli. Zbyl po nich ideologický kapesník a vzrušená Pražská kavárna. Totéž platí pro Istanbulskou úmluvu. Tam je to ale trochu složitější, protože selektivní násilí na ženách byl a je doložený historický a sociologický fakt. Článek o genderové kastraci střední třídy se jmenoval Korporátní miškaři a globální kastráti. V tomto článku jsem polemizoval s nebezpečným trendem ideologizace sexuality. Gender jako ideologická zbraň slouží fašistickým zájmům globálního jednoho procenta nebo jednoho promile tím, že pomocí koupených nebo zblblých ideologických kastrátů vytváří novou podobu mentálního útisku.
Ale nyní máme v zemích Západu houfy mladých uprchlíků, kteří prošli peklem války a mají úplně jiné hodnoty. Takže vynechejme zločiny, které páchají a které nejprve a zásadně páchal Západ na nich samotných. Takže toto násilí zcenzurujeme a také zcenzurujeme násilí vytvářené systémem ožebračování lidí. Pak jako kouřovou clonu vytvoříme ideologickou (pozor, ne sociální!) kategorii genderu a „násilí na ženách“. A máme obdobu „syrského sirotka“, nyní zvanou „gender“. Toto simulákrum nyní vesele řádí hlavně v katolických kruzích kněžských celibátníků. Ale jak říkám, naštěstí tvoříme naprosté ghetto. Takže už nemůžeme ani kvalifikovaně škodit tím, že propagujeme kulturní a ideologické nástroje pro hegemonii jednoho procenta. Ale Američané po nedávných brazilských volbách dobře vědí, že náboženští fundamentalisté všeho druhu jsou klíčová část systému tzv. „jednopoložkových voličů“ (Single-issue politics). Proto je třeba mít tuto náboženskou partu s klapkami na očích v záloze. Třeba se bude jedno procento zase pokoušet o privatizaci českého zdravotnictví a zase se pokusí rozkrást důchody. Pak se vytáhne „sirotek“ a „gender“. Všichni budou skákat jako utržení z řetězu a mezitím se rozkradne zbytek sociálního státu a jeho legislativně daná suverenita. A tom to je.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!