Máme možnost se vůbec v dnešním složitém světě orientovat? Takovou otázku si kladly všechny generace našich předků. Tam, kde byl zanechán písemný záznam, máme na co navazovat. Co se osvědčilo, myšlenky, které šly z pokolení na pokolení mnohdy napříč kulturami, civilizacemi, komunitami, národy, náboženstvím a státy. Slovo je věčné, a pokud by zaniklo, zanikne i homo sapiens. A tak dokud žijeme, působí slovo minulé i současné, a pro země koruny české to platí naplno,. Máme totiž své proroky minulosti, Jana Husa, Petra Chelčického, Jana Ámose Komenského či Eduarda Tomáše.
A dnes? I dnes tu máme myšlenky k zamyšlení, a to díky lidem přesahujících horizont většiny. Než si je představíme, bude užitečné si vyjasnit význam slova prorok.
Jasnovidci?
Nejde tu o jasnovidce, kteří vidí do budoucnosti, kterou nakupují v nebi a prodávají na zemi, ale o lidi, kteří vidí možnosti pro současníky za horizontem, za který většina nevidí, ať už z pohodlnosti, lenosti, nedostatku odvahy nebo nedostatku imaginace. Tak proroci předpovídali zánik Sodomy a Gomory - a stalo se. Stejně předpovídali zánik Ninive – a nestalo se. Proč? Protože došlo k nějaké změně podmínek. Například komunita lidí změnila svůj kurs. Došlo jim, že pokud budou pokračovat v nastoleném směru, nevyhnutelně jako jednotlivci, rodina, komunita, národ, říše či stát předčasně zaniknou.
Dnes
Většině lidí v oblasti našeho bytí se zdá, že není příliš důležité zvyšování výdajů na armádu, investice do smrtících zbraní, vytváření vojenských koalic, podpora válčící strany dodávkami zbraní, pěstování nenávisti k jiným národům, civilizacím a státům, rušení závazku vůči vlastním důchodcům, ignorování chudých, lhostejnost k našim bezdomovcům a zároveň štědrost vůči cizincům, ignorování tradic, vyzdvihování pokřiveného nad rovné, prohlašování úchylek za normu a povinnou výuku dětí takového zvráceného systému hodnot, který sám o sobě naší civilizaci, stát, národ, komunitu, rodinu a život těchto dětí nevyhnutelně zničí. Není lhostejné, jak myslíme, co říkáme a co činíme. Slova a činy dneška budou mít dalekosáhlý význam pro budoucnost. Slova nepadají do prázdna.
Státní dluh České republiky přesáhl 3 biliony korun. „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou“, pravil feldkurát Katz v „Osudech dobrého vojáka Švejka“, načež nechal věřitele Švejkem vyhodit z bytu. Jenže věřitelé České republiky se tak lehko odbýt nenechají. Vlastně je takové půjčování docela dobrým byznysem. Obsluha státního dluhu (především úroky - více ZDE) nás ročně stojí 95 miliard korun. A jeho výše stále roste a nepochybně poroste dál. K tomu si přidejme rostoucí výdaje na zbrojení ve stovkách miliard korun a hned se nám budoucnost vyjeví jasněji.
Historie náš učí o spolehlivém řešení takových problémů. Je jím válka. Příprava je také známá, jelikož stokrát opakovaná. Vytvoření nepřítele. Dehumanizace nepřítele. Pojmenování ekonomických, politických a kulturních problémů se zřejmým viníkem. Ano, je to stále týž nepřítel. Tím pádem je nutné před takto vytvořeným nepřítelem „logicky“ zvýšit výdaje „na obranu“, čímž dojde k inflaci, zvýšení státního dluhu a výdajů na obsluhu státního dluhu, což vede k začarovanému kruhu, který je rozseknut válkou a přechodem na válečnou ekonomiku.
Dojde k znehodnocení úspor - ale kdo by se staral na frontě o úspory a v protiletadlovém krytu o peníze, že? Navíc poslech zahraničního rozhlasu je trestný a povolen je jen jeden názor. Kdo nesouhlasí, je uvězněn nebo popraven. Tak postupovala německá propaganda vůči Francouzům, francouzská propaganda vůči Němcům, anglická vůči Francouzům i Němcům – jak kdy, německá vůči Židům, Rusům a Slovanům všeobecně atd. Stále stejná písnička prezentovaná v zájmu vlastních elit. Odnesou to především plebejci. Jak vykonstruovaného nepřítele, tak ti vlastní.
Z tohoto úhlu pohledu bylo hospodaření tzv. komunistů v období 1948 až 1989 podivuhodně odpovědné. Republiku předávali prakticky bez dluhů. Obával jsem se, že nesouhlas veřejnosti s ekonomickou situací a s totalitní vládou budou řešit válkou. Místo toho tajné služby spustily proces radikální změny s demontáží „vedoucí úlohy strany“ ve společnosti. Pokud však srovnáme vývoj ekonomické a kulturní úrovně republiky a životní úrovně většiny občanů za 40 let komunistické hrůzovlády a porovnáme je s vývojem za téměř 40 let tzv. demokracie... otočíme raději list a pomyslíme na něco příjemnějšího a bezpečnějšího.
Dnes jsou kverulanti proti režimu trestáni za verbální projevy tresty odnětí svobody většinou sice s podmíněným odkladem, což je vlastně nasazení roubíku rebelům a nebo jsou vystavení ve vězení nelidskému zacházení. Podle zpráv v mainstreamu ZDE je jeden z vězňů vystaven mučení prostřednictvím spánkové deprivace buzením každou hodinu, což pisatele zprávy i soud nechalo naprosto klidným, zatímco občané v komentářích nadšeně kývali na takový demokratický průběh odnětí svobody. Tak jako vždy. Nic nového pod sluncem. Lůza je spolehlivým spojencem přípravy každého násilí včetně války. Mainstream informuje:
"Po celou dobu svého trestu byl každou jednu hodinu kontrolován vězeňskou stráží. To mu způsobilo dlouhodobou spánkovou deprivaci, což se negativně projevilo na jeho zdravotním stavu a takový režim považuje zcela za nehumánní," popisuje karlovarský soud, na co si Tušl stěžoval. K dobru si dezinformátor dával, že pomohl rozkrýt pašování drog do věznice. Rozhodl se tak po vážném incidentu. "Odsouzený se stal svědkem trestné činnosti ve věznici, v důsledku které zemřel vězeň. Tento otřesný zážitek ho vedl k tomu, že oznámil dozorcům, kde spoluvězni ukrývají drogy," stojí v usnesení plzeňské instance. Za Tušla se zaručil spolek Za svobodu. Ten by garantoval, že by se dezinformátor na svobodě choval řádně. Šéfem spolku je proruský advokát a předseda strany PRO Jindřich Rajchl.." informuje "Aktuálně".
Soucit nečekejme. To, že pomohl něco rozkrýt ve vězení a spolupracoval s dozorci? Tím pro něj hůře. Vládnoucí Demokracie nezná slitování. Na cestě do války nechce být Demokracie rušena. Tuto bezcitnost ilustruje aktuálně Velká Británie odepřením léčení respektive vstupu na území VB na smrt nemocné Asmě Asadové. Úplně stejně tuto bezcitnost prezentují naši komentátoři a diskutující pod články např. ZDE Znamení naší doby. Chystá-li se válka, je třeba národ kamenných srdcí.
Nepřítelem byl kdysi Žid a pokud Židem nebyl, jen se Židů zastával, šlo ještě o horší případ, totiž o tzv. bílého Žida. Dnes je nepřítelem Rus a pokud není Rusem, tak je dezinformátorem a ruským švábem. Takto šířená nenávist je nejen možná, ale i chvályhodná, zatímco kritika Izraele hrozí obviněním z antisemitismu a obhajoba ruského národa a státu schvalováním genocidy. (A na politickou orientaci obhájců si také posvítíme! To dá rozum! Ve jménu demokracie jsme oprávněni používat i takové metody, které bychom jinak označili jako totalitní. V našich rukou se však zázračně proměňují ve vtělené Dobro. Kdo nevěří, ať tam běží).
Včera
Mnichov 1938 předcházel Únoru 1948. Mnichov 1938 měl podíl na Únoru 1948. Perzekuce, násilí, potlačování jiných názorů po roce 1948 měly klíčový význam pro tzv. Pražské jaro 1968. Invaze tzv. spřátelených armád do Československa v srpnu 1968 měla obrovský význam pro komunistické hnutí v celém světě a dokonce byla jednou z příčin navázání diplomatických a ekonomických vztahů mezi Čínou a USA, viz článek Tchaj-wan ZDE. Potlačení, násilí a persekuce po invazi měly klíčový význam pro tzv. Sametovou revoluci roku 1989. Tyto obraty jsou důsledkem hlubších rozporů uvnitř naší společnosti, přičemž za ně nejsou zodpovědní pouze Chamberlain, Hitler, Stalin, Brežněv či Havel. Dalo by se říci, že byli jen herci v dramatu, jehož scénář psalo veřejné mínění. V tragikomedii určované vztahy uvnitř našich rodin, komunit, národa a státu. Pěstování napětí mezi chudými a bohatými „rozevíráním nůžek“ a národnostní nesnášenlivost stály za válkou, koncentračními tábory a persekucemi z politických důvodů. Nic jiného nemůžeme čekat ani zítra. Jak říká v Písmu Ježíš:
Jinými slovy: Pokud vaše pojetí nové spravedlnosti nebude o mnoho lepší než dosavadní „spravedlnost“ určovaná právníky a pokryteckými politickými vůdci, nemůžete pomýšlet na kvalitativně lepší a spokojenější život. Jestliže ponecháte bídné v jejich bídě a budete nenávidět a trestat své odpůrce, vaše revoluce, převraty, vítězství, svoboda a jiné nálepky budou jen přemalovanými kulisami ve stále stejné hře plné násilí, utrpení, lží a sžírajícího strachu ovládajícího nitro člověka. Hraje se stále stejný kus na jiném pozadí. Smyslem našich životů je dosáhnout změny. Změny našeho myšlení, která pak přinese změnu společnosti. Moudrost také praví:
Hledejme novou spravedlnost a odměna se dostaví i v jiných oblastech než ve věci práva a spravedlnosti. Nejdříve společnost, kde se všichni budou moci cítit dětmi jednoho a téhož Boha. Společnost bližních jedné rodiny. A pak bude lépe. V současné chvíli adorujeme povrchnost, pýchu, ostré lokty, úspěch a pokrok. K trestům odnětí svobody jsou odsuzováni lidé za své politické názory. Někteří je projevili nanejvýš akademickou formou, jiní s vulgaritou sobě vlastní.
Ať tak nebo tak, mohli by být odsouzení třeba na týden k nějakým prospěšným pracím, ale to by pak musela být Černochová s Foltýnem zbaveni svobody na milion let. Vznikla-li nějaké škoda, je nesrovnatelná s tou, kterou způsobila Černochová. Cítí-li se někdo uražen, tak především Foltýnem, který statisíce spoluobčanů nazval sviněmi. Dosah těchto ďábelníků (abych využil k trefnému srovnání slovník Klimenta Koutného) je neporovnatelně větší než všech obětí politických procesů odsouzených za verbální projev. Onou veřejně prospěšnou prací pro naše jenerály a ministry by mohla být třeba četba výroků Mahátmy Gándhího, Lva Nikolajeviče Tolstého či Kázání na hoře Ježíše Krista po dobu milion let. Když jim to půjde dobře, mohli by být „na půlku“ osvobozeni.
Jak z toho ven?
Je možné dojít skrze osvícenější politiky k lepší společnosti? Nu, ano, mohou připravit cestu pro opravdový příchod jiného člověka, jiné společnosti a lidštějšího života. Takovou osobnost však musíme hledat jaksi odspodu, nikoliv mezi celebritami. Taková osobnost se najde, až bude národ připraven. Nebude-li připraven, bude své proroky perzekvovat (jako např. Ladislava Vrábela), neboť nedokáže snést takový hluboký rozpor.
Zbavit se závislosti na Rusku? Ano, nadšeně křičí! Zbavit se závislosti na USA, NATO, EU? Hrůza, to musí být Putinův pacholek. Nosíš nášivku militaristické skupiny Wagner Group? Patříš do vězení, my podporujeme mírové militaristy ve službách Bidenovy Ukrajiny! Poslals peníze lidem z ostřelovaného Donbasu? Šup do kriminálu, my spoříme na tank Tomáš, houfnici Dana a plastické trhaviny, aby v zájmu Pravdy a Lásky zabíjely špinavé Rusy, co kradou z ukrajinských praček čínské čipy, aby je mohli zastrčit do svých barbarských polních lopatek a přetransformovat je v rakety zločinně použité proti nevinným civilistům. Napoleon ani Hitlerova Evropa, od Finska po Chorvatsko, Rusy neporazila, proč bychom to nezkusili my dnes? Chceme také svůj Stalingrad, svojí Hirošimu, neboť číst v minulosti je tak otravné! Chceme si také užít! Personally. Osobně.
Kdo?
Saháme po stejných lidech v jiných kabátech. Není náhodou, že si antikomunistická společnost zvolila někdejšího agilního komunistu jako svého reprezentanta na Hrad. Ideu rovnosti lidí vyjádřenou v komunistickém učení zavrhli, ale oportunistu, člověka papouškujícího ideje ve svůj prospěch, toho vyzdvihli na místo nejvyšší. Myslet si vždy to, co si zrovna myslí vrchnost, záruka úspěchu! Kdo nemyslí s námi, myslí proti nám! Pokud to chceš v Čechách někam dotáhnout, mysli jako Bretschneider či Hujer. To se vyplatí.
Podívej na našeho jenerála v čele! Má pěkný příjem pro sebe i svou ženu a když bude hodný, zaplatí výpalné z našich daní v hodnotě miliard dolarů, bude se moci vyfotografovat s prezidentem USA, Trumpem. Až tam to lze v životě dotáhnout! Podle jenerála, odporný to člověk, ten Trump – platilo ovšem dříve. Dnes už tak nějak v očích jenerálových krásní a za chvíli se stane pro našeho jenerála humanistickým intelektuálem, na kterého dějiny čekaly. Náš jenerál, kterého jsme si zvolili, to myslí vždy upřímně. Upřímně se snažil ve službách komunistické Varšavské smlouvy, neméně se snažil ve službách NATO a nyní se stejně snaží uspět ve volené funkci ve službách USA. Dobře se oholit, pěkně ostříhat, vkusně obléknout -a je to. Média veřejné i soukromé služby dokončí, co je třeba.
Hrob na hezkém, klidném místě má zajištěn. Nic není nemožné. Může pak doufat, že budoucí generace budou pokládat květiny nejen na místě historické herecké etudy agenta StB Zifčáka LP 1989, na Národní třídě, ale položí květinu, svíčku nebo dokonce věnec i na jeho popel.
Kdy?
Máme dnes k dispozici politické vůdce slibující kontinuitu. Buď pokračovat v nastoupeném kurzu ke zkáze ve zrychleném tempu, nebo poněkud přibrzdit a dále házet písek do soukolí lokomotivy mířící k propasti. V takovém rozpětí se pohybuje většina společnosti. Úspěch slaví více či méně rychlý pohyb směrem k destrukci, zabíjení, nenávisti, strachu a utrpení. Málokoho napadne možnost obratu o 180 stupňů, tedy pokus vytvářet společnost na Pravdě a Lásce (samozřejmě nikoliv na té Havlově s humanitárním bombardováním Jugoslávie, zvacím dopisem do války v Iráku a prosazováním vojenských základen USA v ČR, nemluvě o tunách lží provázejících celý život tuto ikonu dnešních proklatě ziskových neziskovek, závislých „nezávislých“ médiích a proti veřejnosti zaměřených médií veřejné služby).
Řeč není o pravdě zjevené v New York Times, ale o pravdě boží zjevené Ježíšem Kristem. Pravdě, která se ovšem zjevuje ve všech náboženstvích a všech lidech, pokud ovšem chtějí naslouchat. Pravdě, jejímž dětmi jsou nejen Židé, Češi a Američané, ale i Rusové a Číňané. To by mohlo být srozumitelné i pro nevěřící v tohoto Boha. Není smyslem našich dějin nenávidět či bojovat s Rusy, ale právě naopak. K překvapení naší koalice i opozice není smyslem lidského života pokořit, potlačit či znemožnit Rusy či kterýkoliv národ nebo kohokoliv jiného, ale právě naopak, neboť na konci každé nacionálně nesnášenlivé politiky je válka. A jak vypadá taková válka, můžete vidět na obrázcích ze Sýrie či Ukrajiny. A samozřejmě z Gazy. Ta je mimo měřítko.
Bůh, k překvapení mnohých, není Izraelita. Dovolí masakr Palestinců, aby se nad slunce jasněji ukázalo, kdo je kdo. Kdo souhlasí s vražděním dětí, přestože jsou to děti boží, a kdo je proti. Gaza je židovskou ostudou, na níž máme svůj podíl, neboť je to právě naše reprezentace, která ze všech sil podporuje stát Izrael. Až se jeden ptá, zdali nejsou mezi našimi politiky v převaze agenti pracující nikoliv pro Rusko, ale pro Izrael. Nikoliv v zájmu České republiky a jejího lidu, ale v zájmu Izraele a jeho lidu.
Kéž se vláda věcí tvých k tobě navrátí
Není třeba více houfnic, neviditelných letounů a dalších strojů na vraždění lidských bytostí. Vláda našich věcí se nemůže vrátit přes lidská jatka na bitevních polích. Vláda našich věcí se může vrátit jen při postavení věcí z hlavy na nohy. Pěstováním pokory, nikoliv „pochody pýchy“. Přátelstvím s národy světa, nikoliv nenávist. Respektem k jiným názorům, nikoliv cenzurou. Úspěch národa měřit podle života těch posledních, nikoliv podle jednotlivců v žebříčku Forbes. Nemůžeme se spoléhat ani na NATO, ani na EU, ani na kohokoliv jiného. Naší politikou budiž spolehlivost, přátelství a solidarita. Kde je válka, pomáhejme obětem armád, nikoliv jejich vyzbrojováním.
Proroci naší doby
Jsou lidé, kteří neztratili rozum a je záhodno jim naslouchat? Jistě. Na Slovensku mají například Mariána Kuffu. Charismatického kněze z obce Žakovce. Když eskalovala válka na Ukrajině v roce 2022, odpověděl na otázku poskytování zbraní Slovenskem Ukrajině protiotázkou. Při bohoslužbě se dětí zeptal, co si myslí, že by udělal Ježíš. Poslal by tam zbraně? Odpověď byla očekávatelná: „Neposlal“.
Marián Kuffa jen řekl: „Také si myslím. Ani já tedy nebudu prosazovat vyzbrojování Ukrajiny“. Podobně jde proti proudu prosazujícímu Istanbulskou úmluvu a propagaci LGBT. Když mu vyhrožovali trestním stíháním a případným uvězněním, mohl si dovolit reagovat beze strachu. S vrahy, homosexuály, zloději a jinými kriminálníky již žiju. Mám je na starost, spím vedle nich a snažím se je uvést do opravdového, poctivého života. Když mně uvězníte s nimi, odpadne mi jen starost o jejich ošacení a obživu.
A u nás? Na Moravě, v obci Střílky, máme pravoslavného kněze Klimenta Koutného. Vystupuje proti šílenství naší doby, aktuálně v současném adventu ZDE(pro začátečníky od 18:10)
Z našich mainstreamových médií se o těchto prorocích naší doby mnoho nedozvíte. Zatím si můžete poslechnout jejich promluvy na Youtube. Pro začátek doporučuji k poslechu třeba O mocných tohoto světa, jakož i všechna další videa těchto proroků hovořících v naší zemi nám srozumitelnou řečí. Sledujte, dokud je to možné.
Naše volba
Mnozí si myslí, že na volbě nezáleží. Pak volí Černochovou, která náš národ zatížila dluhem v desítkách, či spíše ve stovkách miliard korun. Nakupujeme i díky ní na dluh zbraně, které nikoho neochrání, ale naopak mají moc mnoho lidských bytostí povraždit. Nemá ji však smysl soudit, protože nám pouze nastavuje zrcadlo. To jsme my. My Češi. A nemusíme si proto myslet, že jsme výjimeční. Nejsme. Pohleďme na dementního vůdce USA, bez komentáře prezidenta Francie, burana podobného našemu Topolánkovi z Velké Británie (Johnson) a sebranku z dalších spřátelených zemí. Caligula prý jmenoval senátorem svého koně. No a co. My máme předsedkyni parlamentu Pekarovou. Kdo si dovolí říct, že naše česká volba je horší volby Caligulovy?
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!