K historii ukrajinské OUN alias "Banderovců" jsme psali podrobný článek v roce 2022 pod názvem Zač bojují Ukrajinci? Ale dnes je 15. září, což je historicky velmi zajímavý den. Dnes si připomínáme zahájení tzv. "Pacifikace ve východním Malopolsku" (Pacyfikacja Małopolski Wschodniej). Šlo o plošný teror spáchaný polskými úřady proti ukrajinskému obyvatelstvu v Haliči od září do listopadu 1930. Příkaz k "pacifikaci" Ukrajinců dal Jozef Pilsudský, který tehdy skrze státní převrat prakticky nezákonně řídil Polsko. K pacifikaci byly použity policie a armádní jednotky, které prováděly masová zatýkání, bití a vraždy. Jak tomu u mladých nadšenců bývá od Hitlerjugend až po dnešek dobrým zvykem, v krutosti vynikala mládežnická organizace zvaná "Strzelec".
Teror vyvolává teror. Důsledkem těchto akcí byla následná radikalizace ukrajinského hnutí odporu na západní Ukrajině. Začaly teroristické akce, sabotáže, žhářství, loupeže a útoky na polské státní instituce. Ty už prováděli aktivisté ukrajinské vojenské organizace (UWO) a Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), která se později štěpí na radikálnější OUNb a OUNm, tedy na organizaci věrnou Stepanu Banderovi a organizaci věrnou Andriji Melnykovi. Čekat tehdy nestranné mezinárodní vyšetřování nemělo smysl. Ale brutalita Poláků vyvolala mezinárodní odpor a vedla k přezkoumání těchto událostí v Lize národů. Ta provedla "nestranný" rozbor masakrů. Liga národů dne 30. ledna 1932 vydala rozhodnutí, které dalo odpovědnost ukrajinským organizacím, které údajně "vyprovokovaly" reakci polských úřadů. Ve stejné době stalinský SSSR podporoval ukrajinský jazyk a kulturu financováním škol, univerzit a vzdělávacích center. Stalin potřeboval dostat Ukrajince pryč od Polska a tak si zajistit nebezpečnou hranici se západní Evropou. Dnes Ukrajina Zelenského obviňuje ze všeho Rusko, protože propaganda dělá divy.
Banderovci přečkali polské pogromy, začali organizovaný teror a pak si za odměnu narýsovali hranice budoucího státu. Ty měly kromě moderní Ukrajiny zahrnovat Moldavsko, velkou část Rumunska, Polska, Běloruska a Ruska (až po Střední Volhu a Kaspické moře), Severní Kavkaz, Baku, Apšeronský poloostrov (Baku, Ázerbájdžán) s ložisky ropy. Ty byly ony "minimální požadavky" na území budoucí fašistické Ukrajiny, která dnes přichází i o svá území ustavená v rámci bývalého SSSR.