Proč je ropa tak laciná a dokonce klesá pod 30 dolarů za barel? Protože běží zajímavá válka zemí sdružených v OPEC a zemí vyvážejících mimo tento blok. Země OPEC musely zrušit oficiální strop produkce a nechaly kohoutky otevřené. Tím jen reagovaly na současný trh s ropou, kdy nabídka vysoce překračuje poptávku. Cena klesla na sedmileté minimum a Saúdská Arábie musí zuby nehty bránit svůj díl světového exportu proti nástupu zemí mimo OPEC. Ty pochopitelně nebyly vázány žádnými vývozními kvótami. Kdo a jak začíná těžit a posílat novou ropu na trh, to ukazuje tato tabulka.
Červená čára jasně ukazuje trvale klesající podíl zemí OPEC na těžbě a nárůst ostatních zemí, zejména Íránu po skončení sankcí. Protože noví exportéři budou chtít urvat svůj díl ze světového koláče, pak je jasné, že ceny ropy tak rychle dolů nepůjdou. Podívejme se, kdo na to doplatí a proč. Tabulka ukazuje náklady na produkci jednoho barelu ropy v jednotlivých zemích.
Červená čára ukazuje dnešní tržní cenu okolo 30 dolarů za barel. Pak je jasné, že země s produkčními náklady nad 30 dolarů nemohou dlouho konkurovat tomuto tlaku a jejich těžba se musí zhroutit. Zcela katastrofické to bude pro USA, které mohutně investovalo do frakování, kterým tráví pitnou vodu pro vlastní obyvatele a masivně ničí životní prostředí všem, vinou exhalací metanu z těchto vrtů. Cena za nafrakovaný barel je kolem 60 dolarů. Graf ukazuje, že s frakováním je ve Spojených státech v dohledné době konec.
Vrty ještě nějakou dobu pojedou, protože investice jsou v zemi, vrty jsou natlakované a celý cirkus na kolečkách musí dojet až do hořkého konce. Samozřejmě to, že USA se staly čistým vývozcem ropy, skončí. Ale nízká cena už teď pomáhá exportu výrobků z USA, a tím oživuje domácí ekonomiku. A nyní stejná tabulka, ale s podrobnějším rozložením nákladů.
Zelená barva ukazuje podíl operačních nákladů na těžbu, které tvoří nemalý díl produkce. Ale tyto náklady také ukazují podíl zpracovatelského průmyslu, který v dané zemi vytváří vysokou nadhodnotu a zaměstnanost.
Nástup Ruska a Íránu
Nástin najdete v předešlém článku Vyhlídky v roce 2016: Co můžeme očekávat po nulové úrokové politice centrálních bank (část II.). Jednoduše řečeno, tyto země se rozhodly vytlačit petrodolar z trůnu. Cesta je jednoduchá: Zavede se nová obchodní burza s ropou v Petrohradě, obě země zavedou vlastní obchodovatelné branže ropy postavené mimo tlak amerických banksterů a obchody budou probíhat výlučně v národních měnách. Každý ví, že pokud se zemím BRICS tento tah podaří, pak jsou dny petrodolaru sečteny.
Navíc se západní banksteři chytili lhaním do vlastní pasti. Musí trvale oslabovat cenu zlata, aby dali vyplašenému světu financí zdání, že umírající dolar ještě žije. Rusko a Čína mohutně spekulují proti dolaru. Místo papírového dolarového šrotu začaly za zisky masivně nakupovat či skladovat zlato, které Západ uměle devalvuje. Musí, protože lže o skutečné hodnotě dolaru a o světové poptávce po něm. Celá komedie vypadá na grafech následovně. Viz nárůst zlatých rezerv Ruska.
Znamená to, že Rusko v případě krize dolaru nepůjde ke dnu jako Evropa a USA, ale může (byť omezeně) přejít na zlatý standard. Stejnou politiku sleduje Čína. Ta už dala příkaz bankám, aby začaly vyprodávat dolar. Její nákup zlata vypadá naprosto impozantně.
V téže době Česká republika pod bývalým bankéřem Tošovským prodala české zlato a místo něj nakoupila bankovní šrot. Tošovský obratem dostal teplý flek a působí ve funkci předsedy Institutu pro finanční stabilitu (Financial Stability Institute), který je částí Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements) se sídlem v Basileji. A dokonce ani nebyl za své jednání vyšetřován, natož trestně stíhán. A nyní se podívejte, proč Rusové nakupují a skladují zlato.
Z grafu je jasné, že cena zlata zůstala konstantní nebo stoupá, zatímco cena ropy klesá. Takže dnes lze za trojskou unci koupit historicky nejvíce barelů ropy. Obecně lze říci, že exportní země jako Rusko budou v krátkém časovém horizontu postiženy velkým výpadkem příjmů daných klesající cenou ropy. Rusko mělo plánování státních příjmů postaveno na 50 dolarů za barel. Jenže dlouhodobě na tom dolar bude zle. Podíl zemí mimo OPEC již bude tak markantní, že tyto země postavené mimo mocenský diktát USA začnou světu dávat vlastní pravidla obchodování ropy mimo dolar. Zelený papírek celosvětově padne na hubu. A jeho pád bude veliký, pro hlupáky ovšem.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!